Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zhoršení rusko-ukrajinského konfliktu zlevní Čechům nákupy v Polsku, říká třetí největší americká banka

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Dopady možného dalšího zhoršení stupňujícího se rusko-ukrajinského konfliktu zasáhnou mezi středoevropskými ekonomikami nejtíživěji tu polskou. Ve své dnes zveřejněné prognóze to předvídá Citigroup, třetí největší banka v USA. Podle ní bude polská měna, zlotý, zasažena hůře než česká koruna nebo maďarský forint.

Polsko je totiž dovozně na Rusku více závislé než Česko nebo Maďarsko. Zároveň je měnový trh se zlotým větší než ten s korunou nebo s forintem. To ovšem vede k tomu, že jej světoví investoři využívají, pokud chtějí obecně, bez zřetelnějšího zaměření investovat do „středoevropských aktiv“ nebo „středoevropských měn“. Takoví povšechní, povrchní investoři se ovšem budou v případě závažnějšího zhoršení rusko-ukrajinského konfliktu ze středoevropského regionu stahovat nejdříve a v největší míře.

Možné zavedení dalších sankcí proti Rusku a jeho odpověď v podobě dodatečných protisankcí, včetně potenciálního omezení vývozu plynu, by podle Citigroup vedlo k oslabení zlotého vůči koruně či forintu. To ale znamená, že zejména Čechům v polském příhraničí by dále zlevnily přeshraniční nákupy.

Zlotý je přitom vůči koruně tento týden nejslabší v celé historii volné směnitelnosti obou měn, jež se píše od dubna roku 2000. Ve středu se cena jednoho zlotého propadla vůbec nejníže v celé této historii, když se prodával i jen za 5,35 koruny. Nyní je jeho cena jen nepatrně výše, 5,36 koruny.

V rámci transformace Česko přijalo režim volného plovoucího kursu v květnu 1997, Polsko pak v dubnu 2000. Pro srovnání, třeba v dubnu 2015 se zlotý prodával za bezmála sedm korun, v roce 2001 dokonce za více než deset korun.

Slabá polská měna zvýhodňuje nákupy zejména Čechům v polském příhraničí, kteří tak právě díky extrémně výhodnému kursu vyrážejí k severnímu sousedovi na nákupy ještě houfněji než běžně. Další vyhrocení rusko-ukrajinského konfliktu by tyto nákupy mohlo tedy ještě dále zvýhodnit.  

Zejména Češi ze severních částí naší země se už nyní do Polska vydávají častěji než jindy za nákupy nejen potravin, ale třeba i oděvů, pohonných hmot, nebo dokonce nábytku.

Témata:  Polsko nákupy Polský zlotý (PLN)

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.