Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Změny u dohod o provedení práce

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Novela zákoníku práce v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ) přinesla v posledním roce velké změny. Další změny u dohod o provedení práce (DPP) mají přijít od 1. července 2024. Dohodáře tentokrát příliš nepotěší, mohou totiž přijít o část výdělku.

„První významné změny u dohodářů započaly loňskou novelou zákoníku práce, kdy se dohody začaly více přibližovat pracovnímu poměru. Z hlediska úpravy pracovní doby a její rozvržení, doby odpočinku, zákonných příplatků či například překážek v práci tak dohodáři získali postavení obdobné zaměstnancům. Od ledna mají navíc dohodáři nárok na dovolenou,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a dodává: „S větší mírou regulace dohod vyvstává otázka, zda se nevytrácí jejich atraktivita spočívající v jejich flexibilitě a zda nedojde k jejich útlumu.“

Přísnější podmínky pro povinné odvody

Od července se pak u dohod o provedení práce upravují hranice účasti na povinném pojištění. V současné době platí, že dohodáři, který pracuje na DPP, vzniká účast na odvodech, vydělá-li si více než 10 tisíc korun. Tato výše se počítá pro každého zaměstnavatele samostatně. V případě, že měl brigádník doposud dvě a více DPP a v každé si vydělal měsíčně do 10 tisíc korun, pak mu nebyly odváděny zálohy na zdravotní ani sociální pojištění. Navíc, pokud by dohodář podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani z příjmů, tedy známý růžový formulář, mohl uplatnit i daňové slevy.

„S účinností od 1. července 2024 jsou u DPP upraveny limity pro účast na pojištění, které se budou lišit podle toho, zda má zaměstnanec jednu nebo více DPP,“ vysvětluje Eduarda Hekšová a dodává: „Tato změna souvisí se snahou zamezit zneužívání dohod o provedení práce a zajistit jejich využívání především jako doplňkového zaměstnání a zamezit souběhům DPP, u kterých nedochází k účasti na pojištění.“

Rozhodná částka měsíčního výdělku pro účast na pojistném bude činit 25 % průměrné mzdy (10 500 Kč v roce 2024) v případě, že má zaměstnanec uzavřeny dohody u téhož zaměstnavatele. Má-li zaměstnanec dohody u více zaměstnavatelů, pak rozhodná částka měsíčního výdělku odpovídá 40 % průměrné mzdy (17 500 Kč v roce 2024). Zaměstnanec navíc bude v případě souběhu dohod a výdělků přesahujících limit 40 % průměrné mzdy povinen odvést pojistné z těch dohod, u kterých odvodová povinnost nevznikla zaměstnavateli.

Nové povinnosti podnikatelů

Veškeré informace u dohodářů pracujících na dohodu o provedení práce bude evidovat Česká správa sociálního zabezpečení a v okamžiku, kdy výdělek brigádníka na DPP v úhrnu překročí limit, budou muset zaměstnavatelé i dohodář platit pojistné. Zaměstnavatel bude povinen pro tento účel rovněž vést evidenci o svých brigádnících činných na základě dohody o provedení práce.Dále bude zaměstnavatel povinen upozornit nového dohodáře na DPP na možný vznik povinnosti odvést pojistné na sociální zabezpečení v případě souběhu dohod a překročení stanovených limitů, a to nejpozději v den jeho nástupu.

Odloží se změny až na leden?

V současné době by se však měla připravovat další novela zákona, která by účinnost červencové změny pojištění dohodářů mohla odsunout až na 1. ledna 2025. „Zároveň pokud návrh projde legislativním procesem, pak by mohlo od 1. ledna 2025 platit i pravidlo, že kdo přihlásí svého dohodáře na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) jako první, nebude za něj do stanovené hranice odvádět pojištění,“ uzavírá Eduarda Hekšová.

Témata:  ekonomika Dohoda o provedení práce (DPP) práce

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.