Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bohatnou Češi nejrychleji v bývalém východním bloku? Za posledních 10 let si polepšili o 520 000 Kč, ukazují data

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

V roce 2013 měl průměrný Čech majetek v hodnotě zhruba 246 000 Kč. V roce 2023 už to bylo takřka 766 000 Kč. V uplynulých deseti letech tedy Češi – včetně nemluvňat a dětí – zbohatli v průměru o 520 000 Kč. Pokud ovšem zohledníme zhruba 50procentní inflaci, jež v daných deseti letech nastala, zbohatl průměrný Čech „pouze“ o 407 000 Kč. Protože zmíněných 766 000 Kč odpovídá v cenách roku 2013 necelým 653 000 Kč. 

Vstupní data tohoto výpočtu pocházejí ze statistiky německé pojišťovny Allianz, která každoročně vydává svůj Wealth Report. V něm pro jednotlivé země vyčísluje ukazatel čistého bohatství v přepočtu na obyvatele. Což je tedy vlastně průměrné bohatství na hlavu každého obyvatele, včetně obyvatele Česka.

Samozřejmě, průměry jsou ošidné. Jsou vychýleny majetkem extrémně bohatých směrem nahoru. Ideální by tak bylo ukazatel průměru doplnit i ukazatelem střední hodnoty, tedy mediánu. Tu však Allianz ve své statistice neuvádí. Na druhou stranu, nelze říci, že průměry postrádají vypovídací hodnotu. Mají ji. Byť je třeba takový ukazatel brát s určitou rezervou.

Čisté bohatství dle definice Allianzu představuje souhrn movitého a nemovitého majetku, od něhož jsou odečteny dluhy, přičemž výsledek je rozpočten na všechny obyvatele ČR. Klíčovou roli v nárůstu bohatství Čechů tedy hraje vzestup cen nemovitostí. Vzhledem k tomu, že ve vlastní nemovitosti bydlí v ČR zhruba 80 procent populace, růstem cen nemovitostí bohatne vskutku výrazná většina Čechů. Byť samozřejmě ne všichni. Ale valná většina ano.

To, že Češi bohatnou rychleji než Slovinci, Estonci, Maďaři, Poláci i než Slováci, jak zachycuje graf níže, tedy není žádná chiméra. I když, pochopitelně, tato mince má dvě strany. Růst cen nemovitostí znamená bohatnutí zhruba 80 procent Čechů (z hlediska několika procent z nich, kteří mají nemovitostí více, ba mnoho, bohatnutí extrémní). Ale zároveň znamená zhoršování dostupnosti vlastnického bydlení pro zbylou zhruba pětinu tuzemské populace, která – odkázána k nájemnímu bydlení – by uvítala pomalejší růst cen realit, ideálně jejich zlevňování.

To však stále nic nemění na tom, že Češi jako celek v rámci zemí bývalého východního bloku, s jejichž obyvateli měli tedy před zhruba 35 lety srovnatelnou startovací čáru, bohatnou jednoznačně nadstandardním tempem, a to i v očištění o inflaci.

Témata:  lidé Peníze

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.