Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dobré zprávy došly, nálada spotřebitelů se v květnu letos poprvé zhoršila. Lidé začínají chápat, že ceny z doby před covidem se už nevrátí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku se v květnu letos poprvé zhoršila, byť nepatrně. Dobré ekonomické zprávy totiž jaksi došly. Zejména v prvních třech měsících roku se inflace stabilizovala, takže se lidé osmělili k navýšení svých nákupů. A to i kvůli vyhlídce na letošní celoroční růst reálných mezd. To je významné zlepšení oproti rokům 2022 a 2023, kdy reálné mzdy klesaly. 

Příznivý efekt tohoto vývoje se však zatím letos vyčerpal a v květnu si lidé plněji uvědomili, že zlevňování potravin či energií má své meze a že cenová úroveň z doby před covidem je již nenávratně minulostí. Navíc se potýkali s citelnějším růstem cen v odvětví služeb. Přitom vnímali stále nepříliš utěšené vyhlídky české ekonomiky jako celku, které na důvěře nepřidávají. 

Neutěšené vyhlídky ekonomiky jako celku zrcadlí také pokles důvěry podnikatelů ve stavebnictví, a zejména v průmyslu, k němuž v květnu taktéž došlo. Právě zhoršení nálady těchto podnikatelů a zmíněných spotřebitelů způsobilo, že ukazatel celkové důvěry v ekonomiku oproti dubnu poklesl, byť opět jen mírně. Situaci jen částečně zachraňoval růst důvěry podnikatelů ve službách a v obchodě, kteří setrvačně těžili z oživení v těchto segmentech z prvních měsíců letoška, jež souviselo právě s citelným zlepšení nálady spotřebitelů v prvních čtyřech měsících tohoto roku.

V dalších letošních měsících by se však celková důvěra v ekonomiku měla dále mírně zlepšovat, i přes květnové zakolísání. Česká národní banka sice brzdí tempo svého snižování úrokových sazeb, což se negativně promítá jak do nálady spotřebitelů – jimž budou pomaleji zlevňovat hypotéky či spotřebitelské úvěry –, ale zejména podnikatelů, například ve stavebnictví, kteří budou déle čelit hůře dostupným úvěrům a obecněji financování a kvůli nadále poměrně drahým hypotékám i slabší poptávce.  Avšak i přes zpomalování tempa redukce úrokových sazeb by inflace měla zůstat relativně stabilizovaná, stejně jako míra nezaměstnanosti, stále nejnižší v EU.

Redukce základních úrokových sazeb by měla již příští měsíc započít v eurozóně, což podpoří tamní ekonomiky, v čele s tou německou. To by ve druhé polovině letoška mělo přispět ke zlepšení nálady v tuzemském průmyslu. Pokračující, byť pozvolnější pokles úrokových sazeb při stabilizované inflaci bude zlepšovat náladu spotřebitelů, takže celková důvěra mírně poroste. 

Témata:  ekonomika komentář

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.