Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Levnější dovolená začíná výběrem letiště. Odlet ze zahraničí ušetří i tisíce korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Rozhodování, odkud vyrazit na dovolenou, dnes už není jen otázkou termínu a destinace, ale čím dál víc také letiště, z něhož poletíte.

Češi si často automaticky představí, že poletí z pražského Letiště Václava Havla. Pro spoustu lidí to dává smysl – je největší, nejznámější a dobře dostupné. Jenže ti, kdo bydlí v příhraničí, mají často možnost vyrazit z letišť v sousedních státech. A někdy se to vyplatí víc, než by se zdálo.

Vídeň patří mezi nejrušnější letecké uzly střední Evropy a pro obyvatele jižní Moravy je mnohdy blíž než Praha. Nabízí široký výběr dopravců i destinací, a právě větší konkurence bývá hlavním důvodem nižších cen. Letiště je snadno dostupné jak autem, tak vlakem či autobusem. Pravidelná spojení fungují i z Brna a Prahy a parkovacích míst je dostatek.

Praze chybí velký síťový dopravce se skutečným hubem a rozsáhlou sítí dálkových linek. Proto mají okolní uzly jako Vídeň, Varšava, Mnichov či Berlín širší záběr a častěji i přímé spoje do vzdálených destinací. Tam, kde se potkává více dopravců a vysoký objem letů, bývají ceny pružnější a nabídka bohatší. Všechna tato letiště jsou v rozumném dojezdu a často nabízejí přímé lety do míst, kam se z Prahy létá s přestupem.

Na číslech je to vidět hned. Ceny jsou uvedeny pro říjen (evropské destinace) a listopad (dálkové lety) a jde o nejnižší dostupné částky za zpáteční letenku. Do Bangkoku se z Prahy dá letět kolem 10,5 tisíce korun, zatímco z Vídně začínají ceny okolo 9,5 tisíce. Na Dominikánskou republiku vychází odlet z Mnichova na zhruba 14 tisíc, z Prahy na více než 16 tisíc. Do New Yorku Praha často drží krok, ale do Los Angeles či na Maledivy se vyplatí zamířit do Vídně. U kratších evropských letů jde většinou o stovky korun. Na Mallorku pořídíte z Vídně letenku kolem 1 100 korun, z Prahy o něco víc. Levné lety do Londýna mají Katovice a Vratislav a u dovolenkových evergreenů, jako jsou Kanárské ostrovy, Kréta nebo Hurghada, se rozdíly pravidelně pohybují od stovek po nižší tisíce korun ve prospěch zahraničních letišť. Největší přidaná hodnota se ale projevuje u vzdálenějších exotických destinací.

Odlet mimo Česko má ale i své náklady. Do kalkulace patří cesta na letiště vlakem, autobusem či autem, parkování, případná noc u letiště při brzkém odletu, výdaje za jídlo po cestě a hlavně čas. Hodina má svou cenu, i když ji každý vnímá jinak. U dálkových letů, kde rozdíly v cenách dosahují tisíců korun, se přeshraniční odlet vyplatí častěji. U rodin a skupin se úspora násobí, zatímco doprava na letiště se dělí. Pokud navíc získáte přímý let, ušetříte peníze i nervy.

Výběr letiště je tak dnes malá domácí rozvaha. Lidé sledují nejen cenu samotné letenky, ale i konkurenci na daném letišti, nabídku přímých spojů a celkové náklady na cestu tam a zpět. Není proto divu, že se Čechům v některých případech vyplatí ujet desítky či stovky kilometrů za hranice, a ušetřené peníze pak raději utratit až v cílové destinaci.

Témata:  letadla dovolená Cestování

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.