Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Levnější dovolená začíná výběrem letiště. Odlet ze zahraničí ušetří i tisíce korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Rozhodování, odkud vyrazit na dovolenou, dnes už není jen otázkou termínu a destinace, ale čím dál víc také letiště, z něhož poletíte.

Češi si často automaticky představí, že poletí z pražského Letiště Václava Havla. Pro spoustu lidí to dává smysl – je největší, nejznámější a dobře dostupné. Jenže ti, kdo bydlí v příhraničí, mají často možnost vyrazit z letišť v sousedních státech. A někdy se to vyplatí víc, než by se zdálo.

Vídeň patří mezi nejrušnější letecké uzly střední Evropy a pro obyvatele jižní Moravy je mnohdy blíž než Praha. Nabízí široký výběr dopravců i destinací, a právě větší konkurence bývá hlavním důvodem nižších cen. Letiště je snadno dostupné jak autem, tak vlakem či autobusem. Pravidelná spojení fungují i z Brna a Prahy a parkovacích míst je dostatek.

Praze chybí velký síťový dopravce se skutečným hubem a rozsáhlou sítí dálkových linek. Proto mají okolní uzly jako Vídeň, Varšava, Mnichov či Berlín širší záběr a častěji i přímé spoje do vzdálených destinací. Tam, kde se potkává více dopravců a vysoký objem letů, bývají ceny pružnější a nabídka bohatší. Všechna tato letiště jsou v rozumném dojezdu a často nabízejí přímé lety do míst, kam se z Prahy létá s přestupem.

Na číslech je to vidět hned. Ceny jsou uvedeny pro říjen (evropské destinace) a listopad (dálkové lety) a jde o nejnižší dostupné částky za zpáteční letenku. Do Bangkoku se z Prahy dá letět kolem 10,5 tisíce korun, zatímco z Vídně začínají ceny okolo 9,5 tisíce. Na Dominikánskou republiku vychází odlet z Mnichova na zhruba 14 tisíc, z Prahy na více než 16 tisíc. Do New Yorku Praha často drží krok, ale do Los Angeles či na Maledivy se vyplatí zamířit do Vídně. U kratších evropských letů jde většinou o stovky korun. Na Mallorku pořídíte z Vídně letenku kolem 1 100 korun, z Prahy o něco víc. Levné lety do Londýna mají Katovice a Vratislav a u dovolenkových evergreenů, jako jsou Kanárské ostrovy, Kréta nebo Hurghada, se rozdíly pravidelně pohybují od stovek po nižší tisíce korun ve prospěch zahraničních letišť. Největší přidaná hodnota se ale projevuje u vzdálenějších exotických destinací.

Odlet mimo Česko má ale i své náklady. Do kalkulace patří cesta na letiště vlakem, autobusem či autem, parkování, případná noc u letiště při brzkém odletu, výdaje za jídlo po cestě a hlavně čas. Hodina má svou cenu, i když ji každý vnímá jinak. U dálkových letů, kde rozdíly v cenách dosahují tisíců korun, se přeshraniční odlet vyplatí častěji. U rodin a skupin se úspora násobí, zatímco doprava na letiště se dělí. Pokud navíc získáte přímý let, ušetříte peníze i nervy.

Výběr letiště je tak dnes malá domácí rozvaha. Lidé sledují nejen cenu samotné letenky, ale i konkurenci na daném letišti, nabídku přímých spojů a celkové náklady na cestu tam a zpět. Není proto divu, že se Čechům v některých případech vyplatí ujet desítky či stovky kilometrů za hranice, a ušetřené peníze pak raději utratit až v cílové destinaci.

Témata:  letadla dovolená Cestování

Aktuálně se děje

30. července 2026 13:49

Parkování u obchodních center má svá pravidla. Za chybu hrozí pokuta

Parkoviště u obchodních center a supermarketů bereme jako samozřejmost. Přijedeme, zaparkujeme, nakoupíme a odjedeme. Na první pohled jde o obyčejný prostor, kde „platí zdravý rozum“. Ve skutečnosti však jde o prostor, kde se střetává soukromé vlastnictví, pravidla silničního provozu i ochrana spotřebitele. Právě zde proto mnohdy vznikají nedorozumění a někdy i nepříjemné spory mezi řidiči, provozovateli parkovišť nebo pojišťovnami. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.