Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ropa zlevnila o 20 %, ale ceny na pumpách stále nepadly

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Obava z výrazného útlumu světové ekonomiky, jejž mohou způsobit rozsáhlá americká cla, žene dolů cenu ropy. V době, kdy americký prezident Donald Trump nová cla minulou středu ohlašoval, vyšel barel ropy Brent v přepočtu na nějakých 1720 korun. Nyní už stojí jen zhruba 1390 korun. Po zohlednění kursu koruny k dolaru tedy ropa v posledním necelém týdnu zlevňuje o bezmála dvacet procent. 

České čerpací stanice ovšem na tento masivní pokles zatím nereagují. Benzín se včera prodával celorepublikově průměrně za 34,99 Kč/l, tedy o čtyři haléře dráže než v den, kdy Trump svá cla oznámil. Nafta byla o pět haléřů levnější, když včera vyšla na 34,12 Kč/l.

Přitom znatelně zlevňují také velkoobchodně prodávaná paliva na komoditní burze v Rotterdamu. Například cena velkoobchodní nafty je po přepočtu do korun o přibližně jedenáct procent nižší, než když Trump své cla oznamoval. Velkoobchodní nafta je v korunách nyní v blízkosti svého minima za celou dobu od roku 2021.

V nejbližší době by se tedy toto mocné zlevnění mělo konečně promítnout u českých čerpacích stanic a vůbec v celém řetězci zajišťujícím zpracování, nákup, distribuci i samotný prodej paliv.

Někteří čerpadláři však mohou situace využít k přechodnému navyšování vlastních marží s odvoláním na doprodávání zásob nakoupených ještě za nesnížené ceny. Řidiči by proto v těchto dnech měli pečlivěji než jindy vybírat, kde a za kolik natankují.

Témata:  ropa pohonné hmoty nafta

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.