Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Česku se letos urodí víc brambor. Ceny v obchodech by měly jít dolů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V Česku by se letos mělo urodit citelně více brambor, což by společně s vývojem na evropském trhu mělo zajistit, že ceny v obchodech neporostou. Měly by naopak dále postupně klesat. Ještě v první polovině letoška přitom brambory v obchodech meziročně zdržovaly až zhruba o 50 procent. 

Meziročně se v tuzemsku urodilo o takřka desetinu více brambor, plyne z dat, která dnes zveřejnil ČSÚ. Dle odhadu sklizně ke 30. září se má letos sklidit 630 tisíc tun brambor, což je meziročně o 9,8 procenta více.

Nárůst produkce brambor je důsledkem rozšíření osázené plochy. Přesto ovšem úroda brambor zaostává za pětiletým průměrem, i když jen poměrně mírně, o 2,2 procenta. V celém Česku se letos zvýšila plocha pro pěstování brambor o 1800 hektarů, tedy o 8,5 procenta. Větší množství v tuzemsku sklizených brambor ale samo o sobě jejich cenu příliš neovlivní, protože cena se utváří nikoli v Česku, ale odráží dění na celoevropském trhu.

Vzhledem k tomu, že se letos rozšiřovaly osevní plochy také v bramborářsky nejvýznamnějších evropských zemích, jako je Německo, Francie nebo Belgie, dochází celoevropsky k mírnému poklesu cen brambor, jenž se v poslední době projevuje i v Česku. V září cena konzumních brambor klesala v ČR meziročně o zhruba 8,5 procenta, když se kilogram prodával průměrně za 25,80 Kč. 

Témata:  brambory komentář

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.