Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Válka v Íránu zdražila naftu v Česku nejvíc z celé EU

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V České republice zdražila motorová nafta v reakci na válku v Perském zálivu nejvýrazněji ze všech zemí EU. Naopak na Slovensku skoro nejméně ze všech zemí EU výsledkem je tak naprosto mimořádný rozdíl v cenách nafty v Česku a na Slovensku, který aktuálně překročil 0,2 eura na litr, jak plyne z včera zveřejněných dat Evropské komise. 

V přepočtu do korun dle aktuálního kursu činil k 16. březnu 2026 zhruba 5,20 Kč/l. Podobný rozdíl nastal v uplynulých více než deseti letech jen jednou, a to v březnu 2022, kdy ceny pohonných hmot v Česku narůstaly dramatičtěji než na Slovensku v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu. 

Nynější výrazný rozdíl pomáhá vysvětlovat, proč Slovensko včera zavedlo opatření proti přeshraniční palivové turistice v podání právě i českých motoristů. 

Motorová nafta v ČR tedy zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec nejvýrazněji ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 26,2 procenta, ukazují zmíněná data Evropské komise (viz graf níže). V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 16. března v přepočtu do eur 19,7 procenta.

O zhruba čtvrtinu či více zdražila nafta dále ve Švédsku, Španělsku, Rakousku a Polsku, nikde ovšem nepřidala tolik jako v Česku. Data Evropské komise tak staví zásadní otazník za to, zda jsou marže pohonných hmot v ČR vskutku přiměřené. 

V ČR nadprůměrně zdražuje kvůli Íránu také benzín. V daném období se jeho cena zvýšila o 12,2 procenta, zatímco v EU jako celku o 10,4 procenta. Ve zdražení benzínu tak Česku náleží „až“ pátá příčka v EU, po Švédsku, Španělsku, Rakousku a Polsku. Nafta je ovšem v rámci české ekonomiky mnohem důležitější než benzín, neboť její spotřeba představuje zhruba 75 procent spotřeby pohonných hmot (v EU jako celku jsou o zhruba dvě třetiny)

Nejméně pohonné hmoty zdražily v daném období na zmíněném Slovensku (benzín o 3,4 a nafta o 4,2 procenta), v Chorvatsku a ve Slovinsku, kde vzrostly do pěti procent. Na Maltě zůstaly beze změny, neboť tam ceny fixuje stát.  

Nová data Evropské komise tak dokládají, že i když válka v Íránu, započatá poslední únorový den, výrazně zvedá cenu ropy celosvětově, reakce cen pohonných hmot v jednotlivých zemích EU je značně odlišná. Důvodem je jak rozdílné daňové zatížení pohonných hmot v jednotlivých zemích EU, tak odlišný přístup k cenotvorbě v oblasti pohonných hmot, tak různý přístup k administrativním zásahům do cen paliv. 

Témata:  nafta pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.