Ceny barevných drahokamů letí vzhůru
V případě nejpopulárnějších drahokamů vyskočily ceny za posledních 10 let až o stovky procent. Z kategorie barevných drahých kamenů nejvýrazněji zhodnocují turmalíny, smaragdy a rubíny.
V případě nejpopulárnějších drahokamů vyskočily ceny za posledních 10 let až o stovky procent. Z kategorie barevných drahých kamenů nejvýrazněji zhodnocují turmalíny, smaragdy a rubíny.
Svět šperků a drahých kamenů s velkou pravděpodobností čeká nový světový rekord. Prsten s výjimečným 18karátovým smaragdem, který je známý jako Rockefellerův smaragd, má ambice přepsat historicky nejvyšší vydraženou cenu za jeden karát.
Nejdražším vydraženým drahokamem na světě se stal růžový diamant Pink Star o váze 59,6 karátu. Budoucí majitel za něj nabídl v přepočtu 1,599 miliardy korun (490 000 000 HKD, hongkongských dolarů). Kámen vydražila v Hongkongu aukční síň Sotheby's. Růžový diamant uzmul světové prvenství modrému diamantu Oppenheimer Blue (14,6 karátu), který byl v květnu 2016 vydražen v přepočtu za 1,4 miliardy korun.
Typickým investičním šperkem je podle Čechů sada klenotů (například náušnice či přívěšek) z bílého zlata s brilianty za alespoň 30 tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu zaměřeného na spotřebitelské chování při nákupu šperků, který si v květnu 2015 nechala zpracovat společnost ALO diamonds. Češi nejčastěji kupují dražší šperky jako dárek k významnému životnímu jubileu (42 %) a u příležitosti svatby (31 %). Pro 23 % je motivem právě investice.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.