Italské Alpy zasypal sníh v půlce července
Chybí vám sníh a chtěli byste nějaký vidět? Stačí si udělat výlet do Itálie. Do italských Alp přišla zima uprostřed července. Během dnešní noci nasněžilo v Livignu.
Chybí vám sníh a chtěli byste nějaký vidět? Stačí si udělat výlet do Itálie. Do italských Alp přišla zima uprostřed července. Během dnešní noci nasněžilo v Livignu.
Chorvatsko zasáhla vlna veder. Teploty atakují hranici 36 °C. Lékaři doporučují nevycházet z domů, hodně pít a nepracovat na přímém slunci.
Až do soboty nebude rtuť teploměru příliš kolísat, a my se tak v následujících dnech můžeme těšit na stále příjemných 24 až 27 °C. Už v neděli se ale dočkáme tropických třicítek, které se udrží do úterý. Pak přijde prudké ochlazení.
Meteorologové vydali výstrahu před velmi vysokými teplotami, kromě toho také varují , že množství ozonu je extrémně nízké a intenzita UV záření naopak extrémně vysoká.
Ačkoli v posledních dnech vydatně pršelo, vše nasvědčuje tomu, že v létě nás čekají extrémní sucha. Problémem je pak hlavně zničená půda, která nezadržuje vodu. Ministerstvo zemědělství proto už teď naplánovalo několik protierozních opatření.
V České republice bylo v posledních dnech extrémní počasí, jaké nepamatují ani meteorologové. Zažili jsme všechno - prudké bouřky, krupobití, přívalové deště. Ale i skutečně vzácné jevy, například takzvanou supercelu. Silné krupobití se v minulém týdnu objevilo minimálně 3x, navíc na většině území, a to se podle odborníků u nás přihodilo pravděpodobně vůbec poprvé.
Po nedávných bouřkách pojišťovny průběžně evidují údaje o způsobených škodách. Na začátku týdne se jednalo zejména o následky pondělního krupobití, následně se projevilo řádění prudkých bouřek, které zasáhly naše území v dalších dnech. Podle prvních zpráv Slavia pojišťovny klienti nejčastěji hlásí škody na poškozených nemovitostech, jedná se o vytopené sklepy, ucpané kanalizace či poničené zahrady a jejich vybavení. Nejvíce případů je zatím evidováno ve Středočeském kraji.
Meteorologové očekávají nejteplejší léto za posledních 40 let, zejména západní Evropa se bude potýkat nejen s rekordně vysokými teplotami, ale také s nejrůznějšími vrtochy počasí, které mohou napáchat spoustu škod. Teplé počasí i období sucha by mělo překonat rekord z roku 1976, kdy v Anglii vyschlo několik řek a množství velkých vodních nádrží. Vodní nádrž Cartherall zůstala suchá až do roku 2007.
Kvůli nedostatku sněhu v zimě hrozí, že v létě bude opět extrémní sucho. Horské potoky, kterými se touto dobou obvykle valí proudy vody, jsou vyschlé. Pokud v následujících týdnech a měsících nezačne pořádně pršet, můžeme očekávat nejrůznější nařízení a zákazy.
Dříve se jednalo o mimořádné počasí, které se v Evropě objevilo jednou za sto let. Podle nejnovější studie však do roku 2050 budeme čelit extrémním povětrnostním podmínkám každoročně.
ROZHOVOR - Svět letos zažil tři nejteplejší měsíce v historii měření a odborníci s obavami vyhlížejí další oteplování. Podle známé meteoroložky Dagmar Honsové bude k dalšímu zvyšování teploty v následujících letech zřejmě docházet, takové extrémní sucho, jako bylo loni, nás ale zřejmě nečeká. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz také prozradila, že o zasněžené zimy se zatím u nás bát nemusíme.
Nepředvídatelné počasí, rychlý soumrak a hrozba nenadálého sněžení jsou jen část problémů, do kterých se řidič může na podzim dostat.
V období od 1. listopadu do 31. března mají motoristé vybavit své vozy zimními pneumatikami. I když zákon nestanoví přímo „všeobecnou povinnost“, nikdy se neví, jaké povětrnostní podmínky řidiče po cestě potkají a jak dramaticky se mohou změnit. Proto lze doporučit zimní pneu, jakmile teploty klesají pod 7 °C. Lépe být připraven než zaskočen.
Lidé kvůli větrání v letních vedrech nechávají svá obydlí volně přístupná a navíc jsou ještě více nevšímaví než obvykle.
Brambory a další zelenina letos výrazně podraží. A to až o desítky procent. Podle odborníků za to může extrémně suché léto. Nedostatek srážek ale trápí i pěstitele z okolních států. A kvůli tomu českým spotřebitelům pravděpodobně zeleninu nezlevní ani dovozy.
Pět miliard korun. O tolik podle ekonomů připraví české hospodářství letošní extrémní sucho. O velké peníze přijdou nejen zemědělci, ale třeba i podnikatelé v turismu.
Průměrná teplota v Česku do roku 2040 pravděpodobně stoupne minimálně o 1 °C, do roku 2060 až o 2,5 °C. Ubyde mrazových dní a naopak přibude počet dní, kdy teplota překročí 30 °C. Zvýšení teplot pocítí hlavě obyvatelé Prahy a Brna, kde se dále zesílí vliv tzv. tepelných ostrovů. Vlny veder a období sucha postihnou celou ČR, nejvíce ale jižní Moravu. To jsou závěry nejnovější studie Katedry fyziky atmosféry MFF UK, informuje společnost Šance pro budovy.
Kam pojedeme na dovolenou? Vzal jsem si krém na opalování? Kde si dáme ledovou tříšť? Takové dotazy jsou v době léta a prázdnin zcela běžné. Lidé si chtějí odpočinout a načerpat na horkém slunci nový elán, být bez starostí. Málokdo si tak připouští, jak je léto specifické a náročné na spotřebu energií. Přitom jen tvorba ledů v mrazničce výrazně podporuje tvorbu námrazy, která zvyšuje náklady na elektřinu až o 75 %. V článku naleznete užitečné tipy, jak můžete i v létě uspořit co nejvíce peněz za energie, informuje E.ON.
Zima je konečně tu, teploty se i přes den drží lehce pod nulou a je tak ideální čas zabalit lyže a odjet někam za zimními radovánkami. A pokud už máte české hory "zmáknuté" křížem krážem, zkuste lyžařská střediska za hranicemi!
Další vlna bouří v Německu způsobila v noci na dnešek záplavy ve spolkových zemích Hesensko a Dolní Sasko. Severní Porýní-Vestfálsko, přes které se bouře přehnaly v úterý, se stále vypořádává s jejich následky: dnes zůstaly zavřené desítky škol a přerušené je i páteřní železniční spojení mezi Kolínem nad Rýnem a Düsseldorfem. Meteorologové očekávají, že dnes bouře zasáhnou také střední a východní část země.
Kéž by zima mohla být stejně příjemná jako je nynější říjen, je přáním mnohých, kteří nepatří k milovníkům sněhu a mrazů. Doufají, že nynější příjemné říjnové počasí je předzvěstí mírné zimy. Realita bude ale jiná a předpovědi tuhé zimy potvrzují i lidové pranostiky, které vycházely z dlouhodobých pozorování počasí.
Extrémní výkyvy počasí, tedy vedra provázená suchem nebo tuhé zimy, zvyšování hladin moří a nedostatek potravin. To vše bude korunované sto miliony mrtvých. Tak vidí odborníci vývoj světa do roku 2030. Důvod? Změny klimatu v důsledku využívání fosilních paliv.
Máte horka a extrémně vysokých teplot už dost a toužíte po chladu? Pozor, přání by se vám mohlo vyplnit a měrou víc než vrchovatou. Němečtí meteorologové totiž podle nejnovějších dat vypočítali, že po letošním extrémně horkém létě nás čeká dlouhá a enormně chladná zima.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.