Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny pohonných hmot v Česku klesají. Kde natankujete nejlevněji?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Průměrné ceny pohonných hmot v Česku za poslední týden mírně klesly. Benzin od minulé středy zlevnil o tři haléře na 32,20 koruny za litr. O tři haléře klesla také průměrná cena nafty, a to na 31,77 koruny. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny paliv sleduje.

Nejdražší benzin tankují řidiči v Praze. Litr Naturalu 95 vyjde v hlavním městě v průměru na 32,66 Kč. V ceně nafty metropoli předběhla Vysočina. Motoristé tam za diesel dají průměrných 32,31 koruny.

Naopak nejlevněji tankují motoristé na jihu Čech. Průměrná cena benzinu v Jihočeském kraji je 31,78 Kč. Litr dieselu tam vyjde na 31,32 koruny.

Natural 95 zdražoval v Česku od poloviny dubna do počátku června, od té doby se jeho průměrná cena postupně snižovala. Cena dieselu rostla do počátku října, v jehož první dekádě se dostala nad 32 Kč/l. V posledních šesti týdnech klesala.

Průměrné ceny pohonných hmot v Praze k 20. listopadu (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 32,20 31,77 Praha 32,66 32,25 Jihočeský 31,78 31,32 Jihomoravský 32,44 31,95 Karlovarský 31,90 31,45 Královéhradecký 31,94 31,46 Liberecký 32,15 31,76 Moravskoslezský 31,88 31,55 Olomoucký 32,51 32,05 Pardubický 31,99 31,50 Plzeňský 32,43 32,07 Středočeský 32,52 32,07 Ústecký 31,93 31,39 Vysočina 32,59 32,31 Zlínský 32,13 31,71

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty benzin nafta Česko

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy