Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zaměstnanci ztrácí 13 dní ročně neproduktivními pracovními schůzkami

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Průměrný zaměstnanec stráví na pracovních schůzkách celkem 187 hodin ročně, tedy 23 dní. Podle nejnovějšího evropské studie je však více než polovina těchto schůzek (56 %) neefektivní a neproduktivní. Zaměstnanci tak z pracovní doby každoročně ztratí téměř 13 pracovních dnů. 66 % lidí se navíc schůzkám snaží vyhnout - předstírají, že obdrželi špatné datum a čas či simulují nemoc.

Z nejnovějšího průzkumu hotelové sítě Crowne Plaza Hotel & Resorts realizovaného mezi 2 000 zaměstnanci vyplývá, že až 56 % pracovních schůzek je pro zaměstnance neproduktivních. Podle studie se navíc 66 % lidí snaží těmto schůzkám vyhnout. Jeden z deseti zaměstnanců předstírá, že obdržel špatný čas nebo datum schůzky, jeden z 20 dokonce simuluje nemoc.

Důvodů, proč se zaměstnanci snaží pracovním schůzkám vyhnout, je podle odborníků několik. Pracovních setkání je až příliš mnoho, některé schůzky zase trvají moc dlouho. Ze studie dále plyne, že více než třetina zaměstnanců se během dlouhotrvajících schůzek přestává koncentrovat a vnímat jejich obsah. Téměř čtvrtina zaměstnanců je navíc svědkem toho, že někdo zaspal, každý čtvrtý pak posílá osobní zprávy během pracovních schůzek.

„Pokud se pracovní schůzka přepočítá na čas, který na ní zaměstnanci stráví a vynásobí se jejich počtem, může jít finančně o velmi náročnou záležitost,“ vysvětlila personalistka Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.cz, která se zabývá náborem technicky zaměřených zaměstnanců. „Proto je schůzky dobré  svolávat kvůli řešení konkrétních pracovních témat, plánů, strategií či akutních problémů. Vyhnout bychom se měli naopak zdlouhavým a obecně zaměřeným schůzkám,“ dodala Kodenková.

Ideální schůzka: 40 minut, mimo kancelář s občerstvením

V rámci studie odborníci navíc zjistili, že pro většinu zaměstnanců je optimální délka pracovního setkání 40 minut. Pro schůzky obecně jsou pak lepší dopolední hodiny, v časovém rozmezí mezi 9:30 a 11:30. Z výzkumu dále vyplynulo, že zaměstnanci se budou chtít více scházet v případě, že setkání budou organizována mimo kancelář a jejich součástí bude nabídka bezplatného občerstvení. Více než třetina lidí pak preferuje setkání s uvolněnou přátelskou atmosférou, téměř dvě třetiny lidí dávají přednost tomu, aby schůzky organizoval někdo jiný. „Místo fyzických schůzek se navíc firmám doporučuje přesouvání pracovních schůzek do on-line sféry, tedy do podoby videokonferencí. Kromě toho, že mají stejné možnosti jako reálné setkání v zasedací místnosti, navíc výrazně snižují náklady vyjádřené v počtu pracovních hodin jednotlivých pracovníků,“ uvedla Gabriela Kodenková.

Lidem vadí mluvky, opozdilci a technické problémy

Za nejvíce frustrující v kontextu pracovních schůzek zaměstnanci označili ty jedince, kteří příliš planě mluví, dále pak zasedací místnosti, které jsou příliš horké nebo studené, a také lidi, kteří přijíždějí pozdě. Více než čtvrtině lidí vadí technické problémy, jako je nefunkční Wi-Fi nebo připojení ke konferenčním hovorům.

Témata:  zaměstnanci zaměstnavatelé lidé

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.