Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v Česku zdražují. Za kolik natankujeme?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu zdražily v průměru o dalších 20 haléřů. Benzin Natural 95 motoristé nyní natankují za průměrných 33,16 koruny za litr, což je o 22 haléřů více než minulou středu. Průměrná cena nafty od té doby stoupla o 17 haléřů na 32,43 koruny za litr. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků by růst cen pohonných hmot měl pokračovat i v příštím týdnu, v druhé polovině května se ale trend zastaví.

"V nejbližším týdnu předpokládáme další růst cen benzínu o 10 až 15 haléřů za litr. Cena ropy Brent v uplynulém týdnu poklesla na 69 dolarů za barel. Česká koruna vůči americkému dolaru mírně znehodnotila. Tyto faktory signalizují, že růst cen pohonných hmot v ČR brzy skončí. Ve druhé polovině května je možné očekávat stagnaci cen pohonných hmot," řekl dnes ČTK analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Podobný výhled má i hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Provozovatelé tuzemských čerpacích stanic i další firmy z celého řetězce zpracování ropných produktů podle něj navyšují své marže rychleji, než by odpovídalo vývoji na trhu s ropou. "V minulých dnech mohli využít i mediálně sledované události kolem znečištění ropovodu Družba a následném přerušení ropných dodávek, aby jej použili jako záminku pro nadměrný cenový nárůst," dodal.

Nejdražší paliva zůstávají na Vysočině. Tamní čerpací stanice prodávají natural za 33,64 Kč za litr a diesel za 33,02 Kč za litr. Naopak nejméně za benzin zaplatí řidiči v Jihočeském a Královéhradeckém kraji, a to průměrných 32,90 koruny za litr. Na jihu Čech je v porovnání s ostatními kraji i nejlevnější nafta, v průměru tam stojí 32,03 koruny za litr.

Paliva v Česku zdražují od poloviny února, předtím čtvrt roku zlevňovala. Cena benzinu se nyní dostala na úroveň loňského prosince a naftu řidiči kupovali za podobnou cenu naposledy na přelomu loňského a letošního roku. V delším výhledu cen se analytici, které tento týden oslovila ČTK, liší.

Hodně podle nich záleží na vývoji trhu s ropou a geopolitickém vývoji ve světě. Shodují se ale na tom, že ať už benzin a nafta u tuzemských pump bude zdražovat, stagnovat nebo zlevní, stále budou pohonné hmoty vycházet během léta cenově lépe než v přímořských zemích, například v Chorvatsku nebo Itálii. Z oblíbených destinací je levněji pouze v Bulharsku.

Průměrná cena pohonných hmot v ČR k 8. květnu (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 33,16 32,43 Praha 33,46 32,94 Jihočeský 32,90 32,03 Jihomoravský 33,37 32,57 Karlovarský 33,09 32,11 Královéhradecký 32,90 32,26 Liberecký 32,99 32,38 Moravskoslezský 32,96 32,24 Olomoucký 33,25 32,53 Pardubický 33,01 32,22 Plzeňský 33,47 32,88 Středočeský 33,32 32,59 Ústecký 32,96 32,10 Vysočina 33,64 33,02 Zlínský 32,96 32,17

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.