Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průměrná mzda v Česku opět stoupla

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Marie Cvrčková, MoneyMAG.cz

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,4 procenta na 32.466 korun. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Reálně, tedy při zohlednění inflace, stoupla mzda o 4,6 procenta. Průměrná mzda v Česku se nepřetržitě zvyšuje od začátku roku 2014.

Meziročně vyšší byl v prvním kvartále i medián mezd, který vzrostl o 7,4 procenta na 27.582 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdumezi 14.566 Kč a 51.420 Kč. Medián představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd.

Průměrná mzda za první čtvrtletí 2019 vzrostla nejenom meziročně, ale i ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Po očištění o sezonní vlivy lidé brali v průměru více o 1,9 procenta.

Nejvyšší mzdy byly podle statistiků v peněžnictví a pojišťovnictví, kde průměrná mzda dosáhla 59.869 korun. Jen zhruba o 500 Kč nižší je průměrný plat pracovníků v informačních a komunikačních činnostech. Hranici 50.000 korun překonali ještě zaměstnanci ve výrobě elektřiny, plynu a tepla.

Naopak nejméně si vydělali lidé pracující v pohostinství,, stravování a ubytovacích službách. Jejich průměrná mzda v úvodním čtvrtletí byla 19.121 korun. Následovali pracovníci administrativních a podpůrných činností s průměrem 21.774 korun

Témata:  průměrná mzda platy / mzdy ekonomika Česko Peníze

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.