Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pačesova komise chce 50 procent elektřiny z atomu

Pačesova komise chce 50 procent elektřiny z atomu

Foto: Radek Sycha, MoneyMAG.cz

Jaderné elektrárny by měly v roce 2030 vyrábět polovinu veškeré elektřiny v Česku a éra štědré podpory obnovitelných zdrojů by měla skončit, jakmile dosáhneme podílu 15 procent. Ve své zprávě tuto novou strategii doporučuje Pačesova komise, informují v pondělním vydání Hospodářské noviny.

Zprávu osmičlenné skupiny odborníků a ekonomů v čele s bývalým předsedou Akademie věd Václavem Pačesem dnes obdrží ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba a bude mít zásadní vliv na novou státní energetickou koncepci, na níž české energetika a průmysl čekají už tři roky, uvádí Hospodářské noviny.Jedná se o zásadní dokument, který má na budoucí desítky let určit, kam se bude česká energetika ubírat. Definitivní podobu by měl mít do konce srpna. Zůstává dost nejasností, ale v zásadním se představy ministerstva a Pačesovy komise shodují. Podíl elektřiny z jádra by měl dosáhnout až poloviny, popisují Hospodářské noviny.Dnes se pohybuje okolo jedné třetiny. Znamenalo by to tedy dostavbu dalších dvou bloků Temelína a případně jednoho v Dukovanech, píší Hospodářské noviny.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.