Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny benzinu klesají. Bude tento trend pokračovat?

Ceny benzinu klesají. Bude tento trend pokračovat?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

U čerpacích stanic v minulém týdnu klesly ceny pohonných hmot, benzin zlevnil o 19 haléřů na 35,12 koruny a cena nafty se snížila o 29 haléřů na 35,68 koruny za litr. Za tímto vývojem stál pokles průměrných cen pohonných hmot na burze v Rotterdamu, vyplývá to z pondělních statistik společnosti CCS.

Proti tomu cena ropy typu Brent během sledovaného období mírně vzrostla a přiblížila se hranici 110 dolarů za barel. "International Energy Agency zvýšila v průběhu týdne odhad růstu poptávky po ropě. IEA odhaduje poptávku ve čtvrtém čtvrtletí na úrovni 90,5 milionu barelů denně, což je o 0,5 procenta více proti předchozí predikci," uvedl analytik společnosti Colosseum Petr Čermák.

Průměrné ceny ropných produktů v Rotterdamu pokračovaly v poklesu, zatímco na měnových trzích posilovala koruna.

Výše uvedená kombinace klesajících cen v Rotterdamu a posilující koruny je podle slov analytika Čermáka ideální situace pro české motoristy. "Ceny pohonných hmot by měly v průběhu následujících dnů pokračovat v poklesu, který se bude pravděpodobně pohybovat v řádu desetihaléřů," zakončil odhadem Čermák.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.