Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Srovnání cen elektřiny: Kolik platí Češi a kolik okolní země?

Srovnání cen elektřiny: Kolik platí Češi a kolik okolní země?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Jaké jsou ceny elektřiny v evropských státech? Jak se liší od nákladů za elektřinu v České republice? Podívejte se na srovnání cen proudu v evropských zemích.

Bez elektřiny dnes nemůže fungovat s jen velmi mírnou nadsázkou žádná evropská domácnost. V každé z evropských zemí se však za elektrickou energii platí trochu jiné částky. Jak se liší české ceny od těch, které platí zákazníci třeba v Německu, ve Francii, v Polsku či na Slovensku?

Ceny elektřiny se v jednotlivých státech mohou lišit poměrně výrazně. Z posledního průzkumu, který provedla organizace Europe's Energy Portal (EEP) vyplývá, že nejvíc za elektřinu v rámci zemí evropské sedmadvacítky platí dánské a německé domácnosti.

Dánové platí za kilowatthodinu proudu kolem 30,2 eurocentů (v přepočtu zhruba 7,71 korun), Němci pak za každou spotřebovanou kilowatthodinu elektřiny vydají okolo 26 eurocentů (cca 6,63 korun), informuje server penize.cz.

Nejnižší cena proudu je podle provedeného průzkumu v Bulharsku, kde se pohybuje kolem 8,4 eurocentu za kilowatthodinu (zhruba 2,14 koruny). I tak ovšem Bulharům přišla tato cena nepřiměřeně vysoká. Česká republika ze srovnání vychází na 9. místě, což ji sice neřadí k zemím s nejlevnější elektřinou, ale na druhou stranu rozhodně nepatří k těm nejdražším.

Ceny proudu se u nás pohybují kolem 3,79 koruny za kilowatthodinu. Z našich bezprostředních sousedů je levnější jen Polsko, kde se platí přibližně 14,5 eurocentu (cca 3,69 koruny) za kilowatthodinu elektřiny.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.