Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Největší hrozby pro stavební společnosti

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Způsob fungování českého státu, neustálé změny zákonů, koncepcí, ale i úředníků jsou označovány stavebními firmami za hlavní problémy ohrožující jejich ekonomickou stabilitu. Vyplývá to z nejnovější Kvartální analýzy českého stavebnictví Q2/2014 zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika. O tom, co připravuje Vláda ČR ke změně této situace v průběhu svého volebního období, budou vrcholní představitelé veřejného sektoru diskutovat s více než 450 řediteli stavebních firem na Setkání lídrů českého stavebnictví 2014.

Podle 98 procent ředitelů stavebních firem má klíčový vliv na ekonomickou nestabilitu jejich organizace nekoncepční investiční politika státu a časté změny legislativy. Ředitelé vnímají předchozí každoroční výměny na ministerských postech (zejména například na ministerstvu dopravy), ale i na dalších klíčových místech, za výrazný problém pro svůj sektor. Stavebnictví je charakteristické rozsáhlou časovou náročností celého investičního procesu, který v některých případech, i pokud vše probíhá bez komplikací, může trvat řadu let. Nečekané změny na rozhodovacích postech a s tím spojené i změny investičních priorit pak celý proces prodlužují a celý sektor paralyzují. „Stavebnictví je svým výkonem přímo vázáno na stát až téměř čtyřiceti procenty, což je obrovský podíl. Navíc i další část výkonu sektoru – zakázky od privátních investorů – je úzce spojena s chováním státu, a to zejména v oblasti vývoje legislativy. Nečekané změny například v oblasti DPH znejisťují developery, kteří pak odkládají realizaci nových staveb, a tedy i zakázek pro stavební firmy,“ konstatuje Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research. Toto potvrzuje i Pavel Kliment, partner odpovědný za služby pro realitní a stavební společnosti KPMG Česká republika: „Stavební společnosti musí udržovat investičně náročné kapacity pro svůj výkon a jejich dodávky mají dlouhodobý časový horizont. Z těchto důvodů trpí stavební sektor více než jiné v případě nenadálých nebo častých změn vnějších pravidel."

Druhým problémem ohrožujícím ekonomickou stabilitu stavebních společností jsou nízké, někdy až dumpingové ceny veřejných zakázek vycházející zejména ze skutečnosti, že veřejní investoři vyhodnocují zakázky primárně podle kritéria nejnižší ceny (potvrzuje až 9 z 10 velkých společností). Na tento problém si stěžují zejména velké stavební společnosti. Malým a středním firmám navíc komplikuje situaci špatná platební morálka jejich zákazníků, jimiž jsou někdy přímo investoři, ale v řadě případů také větší stavební firmy, kterým stavební práce subdodávají. „Ředitelé stavebních společností hovoří o některých firmách, které nabízejí investorům nízké realizační ceny již s vědomím, že se na subdodavatele na konci tohoto „potravního“ řetězce již nedostane, případně že budou vyplaceni pouze částečně a bude jim nabídnuta možnost jiné zakázky někdy v budoucnu,“ komentuje závěry interview s řediteli stavebních firem Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.

Třetím klíčovým problémem, na který firmy napříč trhem upozorňují, je nedostatek zakázek. České stavebnictví se od svého vrcholu propadlo o přibližně čtvrtinu svého obratu. „Z pohledu počtu soutěžících firem však zatím k výraznější redukci na straně nabídky nedošlo – stavebních firem je podle posledních dostupných údajů ČSŮ na trhu dokonce více, než bylo na vrcholu sektoru v roce 2008,“ upozorňuje Jiří Vacek. Vzhledem k úbytku velkých zakázek však došlo k porušení předchozí segmentace trhu, takže nyní o střední a menší zakázky soutěží i velké firmy, pro které tento segment dříve zajímavý nebyl. To vše ještě vyostřilo tvrdou konkurenci o klesající objem zakázek. Na vyrovnání nabídky stavebních kapacit s poptávkou se tak zatím stále čeká.

„Přestože statistika za 1. čtvrtletí 2014 vypadá velmi pozitivně, není to dosud důvod k velkému jásotu. K tomuto poněkud rezervovanému názoru mě vedou především dva důvody. Jednak výsledky ovlivnila pro stavebnictví mimořádně klimaticky příznivá zima 2013/2014 a rovněž propad oproti výsledkům roku 2008 je stále velice výrazný. Když použiji zjednodušený příměr, jsme v situaci tonoucího plavce, který se sice již odrazil metr ode dna, ale k hladině mu pořád ještě scházejí metry dva,“ vysvětluje Jiří Koliba, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro stavebnictví. Pomoci by tomuto sektoru mohly podle ekonoma Lukáše Štěpánka z ANO zakázky spolufinancované z EU: „Nárůst stavebních zakázek by mohl v budoucnu přicházet z EU, například maximálním využíváním prostředků z nástroje CEF (Connecting Europe Facility) na dva transevropské koridory protínající ČR.“

Co dále čeká české stavebnictví a jaké klíčové kroky pro jeho další směřování se připravují, budou s více než 450 řediteli stavebních firem diskutovat na Setkání lídrů českého stavebnictví 2014 prezident České republiky Miloš Zeman, předseda Vlády ČR Bohuslav Sobotka, ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, ministr dopravy Antonín Prachař a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Více na www.ceec.eu

Témata:  stavebnictví

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.