Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi neumějí odpočívat: berou si krátkou dovolenou a během ní klidně pracují

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Podle průzkumů dvě třetiny Čechů řeší na dovolené pracovní záležitosti, třetina z nich pak navíc i v době volna pracuje intenzivně. Většina zaměstnanců stojí o dovolenou mimo hlavní sezonu. Vybrat si ji během července a srpna chtějí jen tři z deseti zaměstnanců. Pokud pak zvolí letní termín, největší zájem je o červenec, informuje společnost AdvantageConsulting.

V době letních prázdnin musí řešit svou dovolenou rodiče s dětmi. Vzhledem k tomu, že jde o jediné období v roce, kdy mohou s dětmi na delší dobu odjet, je pro ně dovolená nezbytná:„Určitě doporučuji se s takovými zaměstnanci domluvit a dovolenou jim umožnit. Dobrý zaměstnavatel dbá na to, aby jeho zaměstnanci udržovali balanc mezi rodinným a pracovním životem, a nabízí to jako benefit – nejen v podobě letní dovolené, ale i celkovou flexibilitou. Když může zaměstnanec v pracovní době odběhnout vyzvednout dítě ze školy, zajít s ním k lékaři a nahradit si tento čas prací z domova, je pak mnohem loajálnější a váží si toho, jak se s ním zachází. Pozitivně se to pak odrazí na jeho pracovním výkonu,“ popsalamajitelka a výkonná ředitelka personální agentury AdvantageConsulting Olga Hyklová.

Z důvodu nečekaných zakázek může snadno dojít k nárůstu práce – například ve strojírenství či automobilovém průmyslu. Aby zaměstnanci nemuseli rušit dovolenou, je možné to u nižších dělnických pozic řešit najímáním studentů: „Náš klient, který je výrobcem elektroniky, často využívá studující děti svých zaměstnanců, které přijme během období prázdnin.Takoví brigádníci jsou mnohem zodpovědnější, protože pracují ve stejné firmě jako rodiče a mnohdy mají možnost i přímo poznat jejich práci,“ vysvětlila Olga Hyklová.

V některých případech se firmy raději rozhodnou vzít i náročnější zakázku bez využití brigádníků, zaměstnancům dají zvláštní bonus a nabídnou náhradní volno v jiném termínu. „Výhodou je určitě vstřícný přístupke klientovi, jímž si u zadavatele uděláme dobré jméno a ukážeme, že zvládneme i nárazovou práci. Otázkou zůstává, jak je takový přístup udržitelný dlouhodobě. Přece jenom kapitálem každé firmy jsou její lidé a podle toho by se k nim měla firma chovat,“ řekla Olga Hyklová.

V porovnání se zahraničím, kde je průměrná délka dovolené kolem dvou týdnů, jsou Češi troškaři. Vystačí si nejčastěji s týdnem dovolené, který si vyberou vícekrát za rok. Odjet někam na čtrnáct dní nebo déle není v Česku příliš běžné:„Důvodem, proč Češi jezdí na kratší dovolené, je přání ušetřit, ale také touha vypadat před zaměstnavatelem nepostradatelně: je to rozhodně na škodu pro obě strany – správně vedená firma by zastupitelnost měla mít vyřešenou a zdravě sebevědomý zaměstnanec by se zase neměl bát odjetna delší dobu,“ dodala Olga Hyklová.

Témata:  dovolená

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.