Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zájem o podnikání na živnostenský list stagnuje

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zájem o získání živnostenského listu v Česku se po dvou letech mírně zvýšil, nicméně celkový počet podnikatelů – živnostníků stagnuje. V prvním pololetí jich bylo registrováno přes 35 000, což je o 4,8 % více než ve srovnatelném období loňského roku. Vloni bylo přitom vydáno nejméně nových živnostenských listů za posledních devět let. Informace vyplývají z databází a výpočtů poradenské společnosti Bisnode.

V průběhu prvních šesti měsíců letošního roku bylo zaregistrováno 35 454 nových podnikatelů, z toho 57,2 % mužů a 37,7 % žen (5,1 % neurčeno).  Celkový počet podnikatelů – živnostníků však stagnuje, od konce roku 2014 se zvýšil o 605 a dosáhl necelých 2,05 milionů osob. „Současný stav se živnostenskými listy lze označit za stabilní, neboť většina subjektů, které o ŽL uvažovalo, si jej pořídila v předchozím období ať už pro účely podnikání či pro často využívaný Schwarz systém. Stabilitě systému navíc přispívá fakt, že Češi podnikají raději prostřednictvím společností s ručením omezeným, k jejímuž založení potřebují jen minimální základní kapitál,“ říká analytik Bisnode Michal Řičař.

Nejvíce nových živnostníků bylo zaregistrováno v Praze (16,8 %), Středočeském (11,8 %), Jihomoravském (10,4 %) a Moravskoslezském (9,8 %) kraji. „V těchto pěti krajích začala v prvním pololetí letošního roku podnikat téměř polovina nových podnikatelů – živnostníků. Naopak nejméně v Karlovarském (2,3 %) a Libereckém (4,0 %) kraji.

Témata:  lidé podnikatelé živnostníci

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.