Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Moravané dostávají od firem více benefitů než Pražané

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Cliqjobs.com

Podle aktuálních výsledků průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti a Svazu průmyslu a dopravy ČR dnes firmy svým zaměstnancům nabízejí v průměru 12 zaměstnaneckých výhod. Nejštědřejší jsou v tomto směru moravské firmy, které poskytují 13 benefitů a zároveň na ně vydávají nejvíce prostředků. Naopak nejméně benefitů dávají společnosti v Praze. Nabídka benefitů se přitom mění podle postavení zaměstnance – typickým manažerským benefitem jsou auto a mobil, plošně firmy nabízejí pojistné produkty.

České firmy rozšiřují nabídku zaměstnaneckých benefitů a nabízejí jich o 2 více než v roce 2014. Zatímco ale v loňském roce nebyl mezi regiony co do počtu poskytovaných benefitů rozdíl, letos se již nabídka liší. „Firmy se stále více potýkají s nedostatkem vhodných zaměstnanců, často chybí konkrétní profesní skupiny v konkrétních regionech. Motivační programy, jako je třeba nabídka zaměstnaneckých výhod, se proto začíná více přizpůsobovat aktuálním potřebám místního trhu práce a rozšiřují se tak, aby nalákaly vhodné kandidáty,“ vysvětluje Tomáš Nidetzký, generální ředitel obchodu NN pojišťovny a penzijní společnosti. S nejširší nabídkou se zaměstnanci setkávají na Moravě, kde jim firmy poskytují v průměru 13 výhod. Překvapivé jsou naopak výsledky nabídky v Praze, kde firmy nabízejí jen 10 benefitů. „Důvodem mohou být celkově lepší platové podmínky, stejně jako jiné formy motivace zaměstnanců, třeba kariérní růst,“ dodává viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost Radek Špicar. V Čechách je nabídka lehce pod průměrem, a to přibližně 11,5 benefitu.

Rozdíly lze pozorovat nejen v počtu výhod, ale také v částkách, které firmy za své zaměstnance na benefitech utratí. Průměrné celorepublikové výdaje odpovídají 10–15 tisícům na řadového zaměstnance a nižší management, 15 až 20 tisícům pro střední management a mezi 20 a 30 tisíci korun za top manažera. „Na výdaje se musíme dívat s ohledem na základní mzdu. Je zřejmé, že u řadového zaměstnance je výše poskytovaného benefitu v poměru k základnímu platu vyšší než u zástupce nejvyššího managementu,“ upřesňuje Tomáš Nidetzký.

I v této kategorii se vymyká moravský region – nejvíce se zde od průměru odchylují ve výdajích za vrcholový management, na který připadá 41 až 50 tisíc korun v rámci benefitů za rok.

Pozice zaměstnance se odráží také ve složení nabízených benefitů. Mezi typicky manažerské benefity patří mobilní telefon a auto – na auto jako na benefit dosáhne jen 8 % řadových zaměstnanců oproti 88 % top managementu, u mobilního telefonu jsou podíly 42 % a 87 %. „Velmi zajímavé je rozdělení nabídky u pojistných produktů. V minulosti měli nárok na pojistné produkty jen manažeři v rámci tzv. manažerských pojistek. Výsledky průzkumu ukázaly, že dlouhodobé benefity jsou dnes nabízeny ve firmách rovnoměrně, což může souviset s potřebou firem získat a dlouhodobě motivovat stále více ceněné specialisty,“ doplňuje Tomáš Nidetzký.

Benefitům určeným spíše řadovým zaměstnancům vévodí věcné výhody, jako jsou stravenky a pitný režim, příspěvky na volnočasové aktivity a finanční benefity, konkrétně jednorázové odměny nebo 13. plat.

Témata:  zaměstnanci zaměstnavatelé

Aktuálně se děje

30. července 2026 13:49

Parkování u obchodních center má svá pravidla. Za chybu hrozí pokuta

Parkoviště u obchodních center a supermarketů bereme jako samozřejmost. Přijedeme, zaparkujeme, nakoupíme a odjedeme. Na první pohled jde o obyčejný prostor, kde „platí zdravý rozum“. Ve skutečnosti však jde o prostor, kde se střetává soukromé vlastnictví, pravidla silničního provozu i ochrana spotřebitele. Právě zde proto mnohdy vznikají nedorozumění a někdy i nepříjemné spory mezi řidiči, provozovateli parkovišť nebo pojišťovnami. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.