Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Moravané dostávají od firem více benefitů než Pražané

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Cliqjobs.com

Podle aktuálních výsledků průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti a Svazu průmyslu a dopravy ČR dnes firmy svým zaměstnancům nabízejí v průměru 12 zaměstnaneckých výhod. Nejštědřejší jsou v tomto směru moravské firmy, které poskytují 13 benefitů a zároveň na ně vydávají nejvíce prostředků. Naopak nejméně benefitů dávají společnosti v Praze. Nabídka benefitů se přitom mění podle postavení zaměstnance – typickým manažerským benefitem jsou auto a mobil, plošně firmy nabízejí pojistné produkty.

České firmy rozšiřují nabídku zaměstnaneckých benefitů a nabízejí jich o 2 více než v roce 2014. Zatímco ale v loňském roce nebyl mezi regiony co do počtu poskytovaných benefitů rozdíl, letos se již nabídka liší. „Firmy se stále více potýkají s nedostatkem vhodných zaměstnanců, často chybí konkrétní profesní skupiny v konkrétních regionech. Motivační programy, jako je třeba nabídka zaměstnaneckých výhod, se proto začíná více přizpůsobovat aktuálním potřebám místního trhu práce a rozšiřují se tak, aby nalákaly vhodné kandidáty,“ vysvětluje Tomáš Nidetzký, generální ředitel obchodu NN pojišťovny a penzijní společnosti. S nejširší nabídkou se zaměstnanci setkávají na Moravě, kde jim firmy poskytují v průměru 13 výhod. Překvapivé jsou naopak výsledky nabídky v Praze, kde firmy nabízejí jen 10 benefitů. „Důvodem mohou být celkově lepší platové podmínky, stejně jako jiné formy motivace zaměstnanců, třeba kariérní růst,“ dodává viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost Radek Špicar. V Čechách je nabídka lehce pod průměrem, a to přibližně 11,5 benefitu.

Rozdíly lze pozorovat nejen v počtu výhod, ale také v částkách, které firmy za své zaměstnance na benefitech utratí. Průměrné celorepublikové výdaje odpovídají 10–15 tisícům na řadového zaměstnance a nižší management, 15 až 20 tisícům pro střední management a mezi 20 a 30 tisíci korun za top manažera. „Na výdaje se musíme dívat s ohledem na základní mzdu. Je zřejmé, že u řadového zaměstnance je výše poskytovaného benefitu v poměru k základnímu platu vyšší než u zástupce nejvyššího managementu,“ upřesňuje Tomáš Nidetzký.

I v této kategorii se vymyká moravský region – nejvíce se zde od průměru odchylují ve výdajích za vrcholový management, na který připadá 41 až 50 tisíc korun v rámci benefitů za rok.

Pozice zaměstnance se odráží také ve složení nabízených benefitů. Mezi typicky manažerské benefity patří mobilní telefon a auto – na auto jako na benefit dosáhne jen 8 % řadových zaměstnanců oproti 88 % top managementu, u mobilního telefonu jsou podíly 42 % a 87 %. „Velmi zajímavé je rozdělení nabídky u pojistných produktů. V minulosti měli nárok na pojistné produkty jen manažeři v rámci tzv. manažerských pojistek. Výsledky průzkumu ukázaly, že dlouhodobé benefity jsou dnes nabízeny ve firmách rovnoměrně, což může souviset s potřebou firem získat a dlouhodobě motivovat stále více ceněné specialisty,“ doplňuje Tomáš Nidetzký.

Benefitům určeným spíše řadovým zaměstnancům vévodí věcné výhody, jako jsou stravenky a pitný režim, příspěvky na volnočasové aktivity a finanční benefity, konkrétně jednorázové odměny nebo 13. plat.

Témata:  zaměstnanci zaměstnavatelé

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.