Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Eurozóna zvažuje založení fondu pro zvláštní účely

Eurozóna zvažuje založení fondu pro zvláštní účely

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Lídři eurozóny zvažují založení fondu pro zvláštní účely s počátečním kapitálem, jehož úkolem by bylo vydávat obligace a nakupovat státní dluhopisy evropských zemí. Informovala o tom v noci na úterý televizní stanice CNBC.

Cílem vytvoření tohoto fondu je podle zdroje CNBC zabránit rozšiřování dluhové krize v eurozóně. Zvláštní fond by měl být založen pravděpodobně pod taktovkou Evropské investiční banky (EIB). "Slyšeli jsme, že plány na posílení záchranného fondu EFSF už jsou v pokročilé fázi," uvedl pro stanici CNBC zdroj. Mluvčí EIB ale nebyl podle agentury Reuters k zastižení, aby mohl tyto informace komentovat. Dluhopisy, které by zvláštní fond vydával, by podle zdroje měly "fungovat" i jako zástava pro Evropskou centrální banku (ECB). Jiný evropský činitel podle agentury Reuters zprávu označil za bizarní. "Upřímně řečeno, informace kolem EIB jsou bizarní. Ty rozhovory tam zatím nejsou," reagoval na zprávu CNBC zdroj agentury Reuters.

"Jednáme s Evropskou investiční bankou o zvýšení její kapacity, ale jen ohledně dluhopisů určených na projekty," dodal zdroj agentury Reuters.

Témata:  EU

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.