Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jihomoravský kraj získal nejvíce dotací, největší dluh má Olomoucký

Brno
Brno
Foto: Pixabay

Ani ne měsíc zbývá do voleb, které rozhodnou o tom, kdo příští čtyři roky bude vládnout třinácti českým krajům. Deník MF Dnes přinesl v pondělním vydání srovnání, kterak si české kraje v posledním volebním období vedly ekonomicky.

Ve srovnání hospodaření v loňském roce s rokem 2012 "obhájil" Olomoucký kraj pozici nejzadluženějšího kraje. Jeho dluh ovšem ve sledovaném období vzrostl jen mírně, z 3 855 milionů na 3 857 milionů. Na druhém místě zůstal Středočeský kraj, který ale snížil své zadlužení o více než 800 milionů korun. Aktuálně dluží kraj, kterému vládne sociálnědemokratický hejtman Miloš Petera, 2 694 milionů. Rychle se k němu přibližuje Jihomoravský kraj vedený hejtmanem Michalem Haškem, který dluží 2 540 milionů.

Až na Olomoucký kraj, který ve srovnání let 2012 a 2015 zvýšil svůj dluh jen o pouhé dva miliony, se všechny kraje na Moravě více zadlužily. Naopak kraje v Čechách své dluhy snižují. Až na Plzeňský kraj, jenže ten nemá co snižovat, hospodaří totiž bez dluhů! Moravští hejtmani se podle MF Dnes brání tím, že se jejich kraje zadlužily kvůli větším investicím, které ve srovnání s kraji v Čechách, v posledních letech realizovaly.

Ačkoliv hospodaří bez dluhů, dokázal Plzeňský kraj opravit nebo postavit nejvíce kilometrů silnic, celkem 1 039. Těsně druhý skončil Jihočeský kraj, který postavil nebo opravil 1 020 km silnic I. a II. třídy. Jihočeský kraj je rozlohou druhý největší. Ve výstavbě a opravě silnic naopak propadl ten největší kraj, Středočeský, který opravil nebo postavil jen 200 km silnic. Jen tři kraje opravily méně kilometrů silnic, všechny jsou ale výrazně menší než Středočeský kraj.

Oprava jednoho kilometru krajských silnic vyjde nejlevněji Pardubický kraj, který na kilometr silnic dává 232 tisíc korun. Podobnou částku, konkrétně 248 tisíc korun za kilometr opravených silnic, dává také Středočeský kraj. Naopak nejdražší opravy silnic I. a II. třídy mají v Moravskoslezském (548 tisíc korun za kilometr), Zlínském (512 tisíc Kč/km) a v Libereckém (507 tisíc Kč/km) kraji.

Pro rozhodování voličů je také velmi důležitý stav zdravotnictví v kraji. Do toho vloni nasypal nejvíce peněz Moravskoslezský kraj, který oproti roku 2012 navýšil výdaje na zdravotnictví o téměř 400 milionů a aktuálně na něj dává 1 168 milionů korun ročně. Předstihl tak Středočeský kraj, který naopak za tři roky snížil výdaje na zdravotnictví o více jak 200 milionů a aktuálně na něj dává 1 154 milionů korun. Na třetí místo se vloni posunul Pardubický kraj, který za tři roky více jak zdvojnásobil příspěvek, který vydává na zdravotnictví a vloni do něj z rozpočtu poslal 767 milionů korun.

Jihomoravský kraj se může pochlubit jedním významným prvenstvím. S velkým odstupem se ve srovnání jedenácti krajů stal tím, který získal největší dotace. Na Jižní Moravu putovaly dotace v hodnotě 42 miliard korun! Druhý Olomoucký kraj získal 26,8 miliard, třetí Jihočeský kraj pak 25,7 miliard korun. Ústecký a Moravskoslezský kraj neposkytly agentuře Czech Credit Bureau, která pro MF Dnes hospodaření krajů vyhodnotila, data.  

Témata:  Česko Brno

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.