Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zemědělci se vrhají do investic. Využívají výhodné úvěry i státní dotace

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jan Zýka / INCORP images

Čeští zemědělci měli v uplynulém roce větší zájem o investice. Důvodem jsou extrémně výhodné podnikatelské úvěry i možnosti státních dotací. Odborníci podobný vývoj očekávají i letos. Zemědělci se přitom podle nich uchylují k nákupům a poptávání staveb nejvíce vždy ze začátku roku.

Úvahám o nových investicích se zemědělci dle expertů věnují především v období od ledna do března. V zimních měsících, které jsou typické menším množstvím práce, totiž mají možnost přemýšlet o investicích a vyřídit všechny potřebné dokumenty. „Od začátku roku do konce března je poptávka po zemědělských halách, kravínech, drůbežárnách i skladových halách nejvyšší. V těchto měsících zaznamenáváme nárůst poptávky o desítky procent,“ potvrdil trend Petr Václavek ze společnosti Borga, která nabízí montované zemědělské haly.

K financování svých podnikatelských záměrů mohou zemědělci využít pomoc státu i Evropské unie v rámci Společné zemědělské politiky EU. K dispozici je například Program rozvoje venkova 2014–2020, který se v České republice stal nejúspěšnějším programem spolufinancovaným z evropských fondů. Z celkových 96 miliard bylo dle Ministerstva zemědělství již vyčerpáno více než 17 % finančních prostředků. Přes 6,3 miliardy korun je poté připraveno k vyplacení dle přijatých žádostí. Právě tyto finanční prostředky přiznané v podzimním kole programu tak mohou zemědělci využít k investicím plánovaným v roce 2017.

Zvýšený zájem ale zemědělci mají i o spolupráci s bankami. „Co se týká poptávky po zemědělských úvěrech, zájem ze strany zemědělců meziročně opět vzrostl,“ uvedl Petr Kopeček, manažer sektoru zemědělství v ČSOB. Vyšší zájem investovat souvisí dle odborníků s výhodnějšími podmínkami jednotlivých finančních institucí. Extrémně výhodné úvěry se totiž v loňském roce týkaly i podnikatelů. „Pokud je výhodná úroková sazba u jednoho úvěrového produktu, potom je výhodná i u všech ostatních. Extrémně nízké sazby tak nebyly pouze u hypoték pro fyzické osoby, ale i u jiných úvěrů. Termín extrémně nízká sazba je však samozřejmě pro každý produkt jiný,“ řekl hypoteční poradce Pavel Šalomon. Firemní úvěr jištěný nemovitostí tak může, podobně jako účelová hypotéka na bydlení, nabízet úrokovou sazbu 1,9 až 2,3 %. V případě, že firma potřebuje peníze do provozu, může být úroková sazba vyšší, zhruba od 2,9 do 4,9 %. Peníze bez zajištění nemovitosti pak banky půjčují s úrokem až 9 %.

Přestože banky nabízejí nízké úrokové sazby, odborníci varují, že v loňském roce došlo také k rekordnímu nárůstu tržních cen nemovitostí. Průměrná výše hypotéky se tak za poslední rok výrazně zvýšila. Kromě počtu klientů proto vzrostl také objem poskytnutých hypoték. Zatímco v roce 2013 tak bylo dle údajů Ministerstva pro místní rozvoj poskytnuto 1 718 hypotečních úvěrů pro podnikatelské subjekty ve výši přes 26,5 miliard korun, již ve třetím čtvrtletí roku 2016 byl objem poskytnutých hypoték téměř o 10 miliard vyšší. Podobný vývoj očekávají odborníci i v letošním roce. Postupně by však podle nich mělo docházet k navyšování sazeb hypoték, které povede k zpomalení růstu cen nemovitostí.

Témata:  zemědělství

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.