Česká inflace v lednu překonala tržní očekávání, když vzrostla dále nad cíl ČNB a dosáhla 2,2% r/r. Překonala tak i očekávání samotné ČNB a do popředí se tedy znovu dostává otázka, jak daleko je datum ukončení intervencí. Zde jsou dvě protichůdné faktory.
Na jedné straně je pravdou, že inflace je na cíli, což ČNB poskytuje dobré odůvodnění proč rychle skončit s režimem, který dnes už nic kromě potenciálních problémů spojených s růstem devizových rezerv nepřináší.
Na straně druhé totiž bližší pohled na strukturu meziroční inflace neodhalí udržitelné poptávkové tlaky. Z celkové inflace (2,2% ) totiž potraviny vč. alkoholu a tabáku vysvětlují skoro polovinu (1 p. b.) meziročního růstu cenové hladiny, dražší paliva skoro čtvrtinu (příspěvek sektoru doprava k inflaci +0,5 p.b.). Zbytek dovysvětlí EET (stravování a ubytování +0,3 p.b.) a regulované ceny související s bydlením (0,2 p.b.). Poptávková (jádrová) inflace v EMU je (a zůstane) nadále nízká, což samozřejmě má (a bude mít) vliv na zdejší cenovou hladinu. Pokud tedy ČNB „nevyužije“ okénko, které ji otevřel popsaný souběh faktorů, a pokud ceny potravin a paliv nebudou růst dále, za 9–12 měsíců se inflace vrátí na úrovně, kde bude pro ČNB obtížnější se k opuštění režimu dostat. Jinými slovy: ČNB to udělá relativně rychle, protože nyní konečně může. Byť dle mého je udržitelnost inflace postavena na vratkých základech. Informoval Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.
Související
18. května 2026 16:43
10. března 2026 10:54
13. února 2026 11:55
13. října 2025 13:02
6. října 2025 10:42
24. září 2025 10:12
