Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak si udržet zaměstnance? Benefity jsou přeceňované

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Více než polovina uchazečů o práci na základních pracovních pozicích se při výběru nového zaměstnání rozhoduje podle výše platu. Druhým rozhodujícím kritériem je pro ně pracovní doba. Zaměstnance středního a vrcholového managementu naopak v první řadě zajímá náplň práce. Zaměstnanecké benefity, jejichž význam pro nábor i udržení zaměstnanců je v poslední době velmi vyzdvihovaný, pro ně naopak představují zcela podružnou věc. Ukázal to průzkum personální agentury Adecco ČR, který v březnu 2018 zjišťoval hlavní důvody, podle nichž si uchazeči o práci vybírají nové zaměstnání, a odhaloval problémy, které jim nejvíce vadily na předchozím místě.

„Na aktuální rekordní míru zaměstnanosti a nedostatek kandidátů na trhu práce reaguje velká část společností mimo jiné rozšířením nabídky zaměstnaneckých benefitů, v jejichž šíři a pestrosti se zejména při náboru nových pracovníků doslova předhánějí. Výsledky našeho průzkumu však ukázaly, že benefity jsou v tomto ohledu dosti přeceňovanou položkou, která je kandidáty brána spíše jako marketingový nástroj a nemá velký vliv na efektivitu náboru či fluktuaci,“ uvádí Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco ČR.Z průzkumu vyplynulo, že že padesát devět procent pracovníků na základních pracovních pozicích jako např. dělník, skladník či prodavač preferuje při výběru nového zaměstnání jednoznačně pracovní nabídku s vyšší finanční odměnou. Osmnáct procent pak volí především podle délky pracovní doby a třináct procent podle náplně práce.Rozhodující význam výše mzdy pro pracovníky na těchto pozicích potvrdila i skutečnosti, že jako nejčastější důvod nespokojenosti s předchozí prací jimi byla uváděna právě výše finanční odměny. Jako nejzávažnější problém ji uvedla více než jedna čtvrtina respondentů z dané kategorie. Osmnáct procent pak uvedlo pracovní dobu a šestnáct procent vztahy na pracovišti. Benefity se pohybovaly až na samotném konci pomyslného žebříčku a jejich význam nedosahoval ani jednotek procent. „Zatímco před současnou krizí s nedostatkem kandidátů na trhu práce bylo pro většinu zaměstnanců prioritou mít stabilní a jisté zaměstnání, v současné době řada z nich volí změnu zaměstnání jen kvůli příslibu vyšší mzdy,“ komentuje situaci na pracovním trhu Ondřej Wysoglad.

Specialisté a střední a vrcholový management, tedy pozice jako např. generální, techničtí, výrobní, ekonomičtí, obchodní či personální ředitelé, vedoucí oddělení nebo odborní konzultanti v nejrůznějších oblastech, označili za problém v předchozím zaměstnání nejčastěji náplň práce. Celkem se jednalo o dvacet procent dotazovaných z této kategorie. Patnácti procentům pak nejvíce vadila nemožnost dalšího kariérního růstu a třinácti procentům výše mzdy. Při výběru nového zaměstnání se ve dvou z pěti případů rozhodují zejména podle náplně práce, jedenatřicet procent pak vybírá podle výše mzdy.„Průzkum aktuální motivace pracovníků na specializovaných a manažerských pozicích naznačuje, že zaměstnavatelé by se pro snížení fluktuace měli věnovat důslednějšímu podílení se na jejich rozvoji a kariérním růstu. Vysoce nápomocné může být také zefektivnění interní komunikace,“ dodává ředitel personální agentury Adeccco ČR.

Témata:  zaměstnanci zaměstnavatelé

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.