Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pracující Češi odvádí do státní kasy obrovské peníze. V důchodu se o ně stát nepostará!

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

O své důchody se musíme postarat především sami. Česko již propáslo ten správný čas na realizaci penzijní reformy, budoucí senioři tedy musí počítat s výrazně nižším státním důchodem.

Podle ekonomů by lidé neměli spoléhat na finanční zajištění ve stáří na stát a měli by spořit na důchod jak sobě, tak svým dětem. 

Tři čtvrtiny rodičů svým ratolestem spoří. Nejčastěji volí některé z finančních produktů zaměřených na děti (55 %). Jen velmi málo rodičů ale svým dětem dává stranou více než tisícikorunu měsíčně, vyplývá z průzkumu ČSOB Penzijní společnosti.

Celých 37 % rodičů svým dětem ukládá peníze v hotovosti, jen 35 % respondentů využívá nějaký finanční produkt. Mezi těmito rodiči vede stavební spoření, které volí 56 % respondentů, 32 % dotázaných posílá dětem peníze na spořicí účet a 25 % rodičů založilo dětem životní pojištění. Doplňkové penzijní spoření pro děti má sjednáno 8 procent rodičů, kteří pro své dítě spoří.

Jaké spořicí produkty pro své děti využíváte?

„Více než polovina rodičů uvádí, že jsou pro ně zajímavé produkty, u kterých mohou využít státní příspěvek, což doplňkové penzijní spoření pro děti rozhodně splňuje. Z našich dat vyplývá, že rodiče spoří v průměru 470 Kč měsíčně. Penzijní spoření ale pro své děti využívá zatím poměrně málo lidí, a to chceme změnit,“ uvedla Marie Zemanová, generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti. Hlavním důvodem, proč „spořící“ rodiče penzijní spoření pro děti nemají, je především využívání jiného finančního produktu (43 % dotázaných), nebo fakt, že o něm dosud neslyšeli (3 z 10 respondentů).

Výhled do budoucna přitom podle Martina Kupky, hlavního ekonoma ČSOB, není právě nejoptimističtější. „Lidé v Česku na finanční zajištění ve stáří příliš nemyslí a stále se ve velké míře spoléhají na stát. Česko přitom již propáslo ten správný čas na realizaci penzijní reformy, budoucí senioři tedy musí počítat s výrazně nižším státním důchodem. Realita je zkrátka taková, že se o své důchody musíme postarat především sami. A čím dříve začneme spořit na stáří i svým dětem, tím lépe pro ně,“ upozornil Martin Kupka. Čtvrtina rodičů přitom svým dětem vůbec nespoří. Více než polovina (52 %) z nich to vysvětluje tím, že na spoření pro děti nemají peníze. Druhým nejčastějším důvodem je podle rodičů zatím nízký věk dítětě (19 %).

Další průzkum skupiny ČSOB ukázal, že polovina rodin by měla problém zaplatit nenadálý výdaj přes 10 tisíc korun, protože nemají dostatečně velkou rezervu. „Když rodiče sami nemají peníze, nemohou ani spořit svým dětem. Jsou rádi, že pokryjí základní potřeby. Musím říct, že tíživé sociální situace v souvislosti s financemi jsou jedním z častých důvodů, proč lidé využívají služeb Rodičovské linky. Potřebují se svěřit a poradit, jak dál,“ uvedla Kateřina Lišková, vedoucí online služeb Linky bezpečí, která provozuje i Rodičovskou linku.

Témata:  lidé důchody děti spoření CZK

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.