Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bankovní rada ČNB vnímá riziko předčasného snížení úrokových sazeb

Česká národní banka (ČNB)
Česká národní banka (ČNB)
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Pro vývoj inflace je větším rizikem předčasně snížit úrokové sazby než ponechat zpřísněnou měnovou politiku delší dobu. Shodla se na tom bankovní rada České národní banky (ČNB) při jednání o nastavení sazeb v minulém týdnu. Kvůli proinflačním rizikům odmítla základní scénář své prognózy, který počítal s poklesem sazeb ve třetím čtvrtletí. Alternativní scénáře prognózy, které rada upřednostnila, předpokládají zachování sazeb poblíž současné úrovně sedmi procent do konce roku. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady, který dnes ČNB zveřejnila.

Členové bankovní rady se shodli, že i přes nynější zpomalování inflace přetrvávají v ekonomice proinflační rizika. Je to zejména riziko ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko vzniku mzdově-inflační spirály, které by vedly k obnovení poptávkových tlaků. Dalším proinflačním rizikem je podle rady delší působení expanzivní fiskální politiky, tedy tvorba vysokých deficitů. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v této souvislosti upozornila, že i když se vláda přihlásila ke konsolidaci veřejných financí, se strukturálním schodkem státního rozpočtu počítá i v dalších letech, což vede k přílivu peněz do ekonomiky a představuje proinflační faktor.

Za proinflační riziko považují členové bankovní rady i situaci na trhu práce, který zůstává přehřátý i přes pokles ekonomické aktivity. Podle člena bankovní rady Tomáše Holuba to může podpořit pokračování rychlého růstu nominálních mezd, což by se projevilo v setrvačnosti inflace. Člen rady Jan Procházka také upozornil, že mzdy v reálném vyjádření kvůli vysoké inflaci rychle klesly, což vytváří podmínky k dohánění dřívějšího stavu v příštích letech a tedy i dodateční proinflační tlaky.

Holub a členka rady Karina Kubelková na jednání také upozornili na vysoké marže firem jako jeden aspekt inflace. Podle Holuba existuje riziko, že zejména u velkých podniků s výrazným podílem na trhu mohou marže v budoucnu klesat pomaleji. Kubelková zmínila riziko, že by vyšší mzdový růst firmy mohly spíše přetavit do vyšších cen, než aby tyto vyšší náklady pokryly ze svých vysokých marží.

Témata:  Česká národní banka (ČNB) inflace

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.