Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzín je v Česku nejdražší od roku 2014, ropa dnes poprvé za tři roky vylétla nad 80 dolarů za barel

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Cena ropy Brent dnes ráno středoevropského přeskočila úroveň 80 dolarů za barel. Stalo se tak poprvé od 17. října 2018, jak plyne z dat Bloombergu. Nejdražší ropa za poslední takřka tři roky citelně prodraží benzín i naftu českým motoristům.

Benzín tak včera vystoupal na cenu 33,95 koruny za litr. Je tak nejdražší od 10. prosince 2014. Čerpací stanice zdražují benzín ještě nad rámec zdražení ropy, jelikož se hojí po pandemické krizi a snaží se vézt na vlně všeobecného strachu veřejnosti z inflace. Kvůli tomuto strachu jsou řidiči ochotni platit u čerpacích stanic vyšší marže, a přitom je ještě vzhledem ke zdražování v širší ekonomice považují za přijatelné.  

Nafta nyní stojí 31,90 koruny za litr a je tak nejdražší od 30. ledna 2020. To ale pouze díky snížení spotřební daně z motorové nafty, k němuž letos došlo. 

Ropa zdražuje z podstatné části kvůli rekordně dramatickému zdražování jiných energií, například plynu v EU. Částečně totiž ropa může plyn zastoupit. Například topná nafta se v průmyslu využívá tím intenzivněji, čím dražší je plyn. Tím ovšem stoupá sháňka po ní, tedy její cena, tudíž cena ropy.  Zdražující ropa, a tedy růst cen pohonných hmot umocní inflační tlaky, které nyní svírají i českou ekonomiku.  

Témata:  benzin USA komentář

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.