Pohonné hmoty rekordně zdražují. Válka na Blízkém východě žene ceny ropy vzhůru

Ovšem výrazné zdražení ze začátku srpna 2023 souviselo se zvýšením spotřební daně z nafty, resp. s jejím navrácením na původní úroveň k 1. srpnu 2023. Takže poslední den, kdy pohonné hmoty během 24 hodin narostly výrazněji než včera, aniž by přitom růst souvisel se zvýšením daně, nastal ještě v roce 2022, a to v polovině října toho roku.

Během dneška lze očekávat podobně výrazné, ne-li ještě vydatnější zdražení, než jaké bylo to včerejší. Další zásadní růst cen pak přijde v nadcházejícím týdnu. Důvodem prudkého růstu cen je totiž strmý vzestup cen ropy související s izraelsko-íránskou válkou. Nynější přímé zapojení Spojených států do ní podle všeho způsobí již zítra, po otevření burz, další zásadní nárůst cen ropy. Přitom za uplynulé dva týdny cena ropy Brent již tak poskočila o výrazných zhruba šestnáct procent.

V nadcházejícím týdnu lze očekávat, že se ropa Brent bude obchodovat v pásmu od 80 do 90 dolarů za barel. V pátek přitom uzavřela na ceně přibližně 77 dolarů za barel. V případě razantnější odpovědi Teheránu na nynější americké údery na jeho jaderná zařízení lze předpokládat, že se barel ropy Brent může vydat až ke stodolarové cenovce.

Čtěte také

Zlato vítězí nad eurem. Centrální banky ho skupují jako nikdy

Ekonomika Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.

Velkoobchodně prodávaná paliva na komoditní burze v Rotterdamu, jež je určující i pro ceny pohonných hmot v Česku, zdražují ještě výrazněji než ropa. Například velkoobchodně prodávaná nafta za uplynulé dva týdny zdražila o zhruba 25 procent. Ve čtvrtek uzavřela na nejvyšší ceně za poslední více než rok. Zítra lze navíc očekávat také znatelný vzestup referenční burzovní ceny zemního plynu v EU. Už jen proto, že podstatná část kontraktů na něj je v Evropě vázána právě na cenu ropy.

Čím dříve tedy tuzemští řidiči natankují „plnou“, tím lépe.

Je to přitom jen pár dní od doby, kdy mohli tuzemští motoristé se značnou nadějí vyhlížet nejlevnější léto novodobé historie. Zdálo se, že pohonné hmoty budou o těchto prázdninách v poměru k průměrnému čistému výdělku v ČR tak levné jako nikdy za celou dobu minimálně od 80. let minulého století. Dokonce panovala naděje, že Spojené státy dojednají s Íránem novou jadernou dohodu, jeho ropa se vrátí na světové trhy, takže ceny pohonných hmot v Česku poklesnou ještě o to výrazněji. Vždyť ještě o minulé neděli měla příslušná ománská jednání mezi Washingtonem a Teheránem pokračovat, jak dlouho věřil sám Trump.

Nyní je vše jinak a ještě více než jen před několika hodinami hrozí rozsáhlý blízkovýchodní konflikt, který může vést například k blokádě Hormuzského průlivu. Ten představuje jedinou spojnici mezi Perským zálivem a oceánem a patří mezi nejdůležitější strategická místa světa. V nejužší části „hrdla“ má přitom šířku pouze lehce před 50 kilometrů. Denně se jím na normálních podmínek přepraví přibližně osmnáct milionů barelů ropy – což je zhruba čtvrtina veškeré celosvětově námořně přepravované ropy. Kompletní blokáda této úžiny by podle výpočtu největší americké banky JP Morgan v nejhorším scénáři zvedla cenu ropy Brent až na 130 dolarů za barel.

K úrovni 130 dolarů za barel se cena ropy naposledy přechodně přiblížila v březnu 2022, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Benzín se tehdy v Česku prodával průměrně celorepublikově až za více než 47 Kč/l a cena nafty atakovala hranici 50 Kč/l.

Témata:  pohonné hmoty,  benzin