Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzín za dva týdny zdražil o dvě koruny na litr, řidiči středeční snížení spotřební daně o 1,50 Kč na litr nepocítí

pohonné hmoty
pohonné hmoty
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Cena ropy Brent dnes poprvé po více než dvou měsících překročila úroveň 120 dolarů za barel. Na vysokých úrovních jsou také ceny paliv, jež se velkoobchodně prodávají na burze v Rotterdamu. Znamená to, že pohonné hmoty v Česku v příštích dnech a týdnech podraží.

Už v uplynulých dvou týdnech přitom pohonné hmoty v Česku citelně zdražily. Třeba benzín se 15. května prodával průměrně za 44,35 koruny za litr. Včera už to bylo za 46,35. Za dva týdny tedy benzín zdražil přesně o dvě koruny na litr. Tedy výrazně více, než jak zlevní po snížení spotřební daně z benzínu a nafty o 1,50 koruny za litr, k němuž dojde od pozítří.

Vládu bude toto snížení stát miliardu korun měsíčně, řidiči jej přitom nemusí vůbec zaznamenat. Přichází totiž z hlediska vlády v krajně nevhodnou dobu, kdy ropa na světových trzích zdražuje, takže je možné, že už v půlce června budou pohonné hmoty dražší než nyní – navzdory právě snížení daně.

Za zdražováním ropy je ústup pandemie v Číně, nástup letní motoristické sezóny a sázka trhů na to, že EU nakonec bude embargovat ruskou ropu. Alespoň tedy tu, která je do EU přepravována tankery po moři. Ropa proudící ropovodem Družba zřejmě sankcionována nebude, neboť Maďarsko v takovém případě hrozí vetováním šestého sankčního balíčku EU.

Témata:  pohonné hmoty benzin nafta komentář

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.