Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny pohonných hmot letí nahoru. Pláčou hlavně řidiči benzínových vozů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Pohonné hmoty v ČR v uplynulém týdnu dramaticky zdražily. Benzín o 81 haléřů na cenu 30,79 koruny za litr, nafta o šedesátník na cenu 29,22 koruny za litr. Benzín je nyní nejdražší za více než jeden rok, nafta pak nejdražší za období skoro jednoho roku. Ceny pohonných hmot jsou v zásadě tam, kdy byly v době propuknutí pandemie loni v březnu.

Spíše však jen „dohánějí“ cenový růst ropy z letošního roku. Cena ropy totiž v březnu roste jen mírně. Ropa typu Brentu během tohoto měsíce zdražila pouze o 4,2 procenta. Za celý letošní rok ale podražila o více než třicet procent. Tuzemské čerpací stanice teprve v uplynulém týdnu tedy výrazněji promítly její cenový letošní cenový nárůst, takže zohlednily ještě i únorový růst cen ropy. Vývoj cen pohonných hmot se odehrává se zhruba dvou- až třítýdenním zpožděním za vývojem cen ropy. Čerpací stanice do cen pohonných hmot také započítaly přechodné oslabení koruny vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje.  

Zpoždění vývoje cen pohonných hmot za vývoje cen ropy ilustruje momentální situace, kdy sice benzín i nafta v ČR citelně zdražují, růst cen ropy na světovém trhu se ale zastavil a převládá názor, že její letošní růst narazil na svůj strop. Od začátku minulého týdnu ropa Brent zlevňuje, o necelých šest procent. Tudíž nelze očekávat, že současný citelný růst cen pohonných hmot v ČR vydrží. Už v následujícím týdnu bude patrné zpomalení cenového růstu. Benzín přidá zhruba padesát haléřů na litr, nafta pak třicet haléřů. Růst ceny motorové nafty je letos výrazně slabší než u benzínu z důvodu snížení spotřební daně z ní o jednu korunu, jež je účinné od začátku roku. Rozdíl mezi cenou benzínu a nafty je takřka 1,60 koruny na litr, což je nejvyšší rozpětí za poslední řadu let.  

Ropa letos výrazně zdražovala kvůli vyhlídce růstu globální ekonomiky v důsledku pokračující vakcinace podstatné části globální populace. Také kvůli stimulačním opatřením vlád a centrálních bank, nejnověji tedy kvůli obřímu, dvoubilionovému balíku rozpočtových opatření v USA, který prezident Joe Biden podepsal minulý týden.  

Podíl na cenovém vzestupu ropy má také cenová politika kartelu OPEC a jeho spojenců v čele se Saúdskou Arábií. Ta dobrovolně omezuje svoji těžbu a hodlá tak činit i nadále, alespoň ještě v dubnu. Další jednání kartelu a jeho spojenců proběhne v první polovině dubna, Rijád se tam zřejmě ocitne pod silnějším tlakem, aby kohoutky uvolnil.  

Ceny pohonných hmot zdražují a v příštím týdnu zdraží nejen v ČR, ale i dalších evropských zemích. Podle mezinárodního srovnání je benzín aktuálně levnější než v Česku tradičně v Bulharsku či Rumunsku, ale také v Polsku. Ve Slovinsku je cenově srovnatelný. V Maďarsku, Rakousku, na Slovensku, v Chorvatsku a také tradičně v Německu či v Itálii je dražší. Nafta je levnější než v ČR v Bulharsku. V Rumunsku a v Polsku je její cena srovnatelná s tou v ČR, což je nebývalé a jde o výsledek zmíněného snížení spotřební daně v ČR. Poláci i Rumuni mívali dlouhodobě výrazně levnější naftu, Poláci ji nyní mají nyní dokonce nepatrně dražší, stále však víceméně srovnatelně drahou. Na Slovensku, v Maďarsku, v Rakousku ve Slovinsku, v Německu, Chorvatsku či Itálii je cena nafty vyšší než v ČR. 

Témata:  pohonné hmoty auta

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.