Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi začali prudce šetřit na obědech

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Češi začali prudce šetřit na obědech. Mnozí lidé narážejí na svůj finanční strop, což dokladují i červnová data z plateb stravenkovými kartami. Za jeden oběd v restauraci podle Ticket Restaurant Card Indexu lidé v průměru zaplatili v červnu 160,20 koruny. To je o 10,1 procenta více než před rokem, avšak v porovnání s tím, jak raketově letí nahoru ceny jídel, je růst útrat velmi pomalý.

Ceny v restauracích se totiž v meziročním srovnání v červnu zvýšily o 23,5 procenta. Kvůli zdražování klesá také počet lidí, kteří v restauraci obědvají. Vyplývá to z dat ČSÚ a z Ticket Restaurant Card Indexu, který je sestavován na základě plateb 220 tisíc majitelů stravenkových karet od společnosti Edenred.

Rozdíl mezi výší útrat a tím, kolik jídlo stojí, se v posledních týdnech zvyšuje, což dokazuje, jak lidé brzdí v utrácení. V květnu ceny rostly v restauracích o 11,6 procenta rychleji než útraty, v červnu byl již rozdíl 13,4 procenta. Znamená to jediné – Češi volí čím dál tím levnější jídla, odepírají si nápoje nebo saláty, nedávají si po obědě kávu a také v době oběda navštěvují levnější restaurační provozy.Další lidé pak na obědy přestávají chodit. „Restaurace mají v porovnání s předcovidovým obdobím aktuálně pouze 53 procent obědových hostů. Nezdá se, že by tato letní sezóna – jako tomu bylo třeba při prvním covidovém rozvolnění v létě 2020 – restauratérům výrazně pomohla nahradit ztráty. Situaci navíc zhoršuje skutečnost, že lidé jsou kvůli probíhající inflaci nuceni stále více šetřit. Na obědy se proto chodí méně často, a pokud ano, pak si jídla vybíráme zejména podle ceny. Je to přesný opak toho, na co jsme si v posledních letech, když rostla kupní síla, zvykli,“ říká členka vedení společnosti Edenred zodpovědná za firemní vztahy Aneta Martišková. Nejvíce v současnosti za obědy utratí obyvatelé Prahy – 179 korun. Pod 150 korun se v průměru najedí lidé v pěti krajských městech v Česku. O něco levněji je v moravských krajích, nejlevněji se dá najíst v Olomouci nebo Jihlavě. Naopak procentuálně největší nárůst cen zaznamenala zejména Ostrava.Situace ve stravování se pravděpodobně ještě zhorší s tím, jak budou lidem stoupat životní náklady. Podle průzkumu společnosti Edenred plánuje zhruba 60 procent podniků přidat zaměstnancům na mzdách. Tento růst však jen stěží pokryje celou inflaci. Navíc lidé často používají peníze na jiné účely než návštěvy restaurací. Na benefitech, mezi něž se počítají i stravenky, plánuje přidat pouze 8 procent firem, další čtvrtina zvýšení příspěvků zvažuje a označila je za pravděpodobné. „Firmy si zvykly řešit benefity a zejména pak příspěvky na stravné pouze jednou za rok. Pokračují v tom i v současné době, kdy zažíváme fázi bezprecedentního zdražování. Je to paradox, protože zvýšení příspěvku na stravování, které je až do hodnoty 150 korun v daňově výhodném režimu, nezatíží firemní výdaje natolik jako v případě zvyšování mezd,“ doplňuje Aneta Martišková.

Témata:  obědy zdražování inflace

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.