Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Obědy ve školách by mohly podražit od února o 20 procent, svačiny až o 30 procent, navrhuje ministerstvo

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Hlavní jídla ve školních jídelnách by mohla být od 1. února 2023 o 20 procent dražší než nyní. Cena za přesnídávky a odpolední svačiny by se mohla zvýšit až o 30 procent. Růst ceny pokrmů by mělo umožnit navýšení finančních limitů na nákup potravin pro jídelny ve školách, vyplývá to z aktuálního návrhu novely vyhlášky o školním stravování. Ministerstvo školství podle něj chce novými limity reagovat na růst cen potravin, a umožnit tak školním jídelnám nakupovat dál kvalitní suroviny. Návrh prošel připomínkovým řízením, nyní ho má projednat legislativní rada vlády.

"Horní hranice finančního rozpětí je u hlavních jídel povýšena o 20 procent z důvodu dynamiky navyšování cen potravin. U doplňkových jídel u všech věkových kategorií je hranice navýšena o 30 procent. Dolní hranice finančního rozpětí zůstává nezměněna," stojí v aktuální podobě návrhu vyhlášky, do níž byly zapracované připomínky ministerstev a krajů.

Doplňková jídla, tedy dopolední a odpolední svačiny, se podávají dětem ve školkách a ubytovaným na internátech či v domovech mládeže. Tato zařízení mají zákonnou povinnost zabezpečit dětem celodenní stravování. Svačiny obvykle zahrnují ovoce, zeleninu nebo mléčné produkty, jejichž ceny v poslední době vzrostly. Podle Českého statistického úřadu se cena potravin a nealkoholických nápojů od září 2021 do srpna 2022 zvedla o 20,8 procenta.

Finanční limity na nákup potravin se ve vyhlášce o školním stravování naposledy zvýšily loni v září, a to o 20 procent. Předtím platily od ledna 2012. Nyní plánované navýšení je podle ministerstva nezbytné proto, aby zařízení školního stravování mohla nadále dodržovat výživové požadavky na kvalitu jídla pro děti.

Aktuální limity stanovují strop na oběd pro strávníka staršího 15 let na 45 korun, nově by to mohlo být až 54 korun. Maximální cena oběda pro žáky ve věku od sedmi do deseti let by proti stávajícím 39 korunám mohla narůst o osm korun. Děti od 11 do 14 let by mohly namísto nynější nejvyšší ceny 41 korun za oběd platit 50 korun a děti do šesti let o šest korun více než nyní, tedy 36 korun.

Od února by mohli předškoláci za celodenní stravu v mateřských školách platit 57 korun až 114 korun. Dítě od sedmi do deseti let by za snídani, svačiny, oběd a večeři mělo dohromady zaplatit nejvýše 141 korun za den a dítě od 11 do 14 let nejvýše 153 korun za den. Celodenní strava pro starší 15 let bude moci stát až 169 korun. Proti dnešním cenám by tak jídelny mohly platbu za denní stravu navýšit o 23 až 33 korun v závislosti na věku strávníka. Ještě více by mohli platit žáci ze tříd se sportovním zaměřením a studenti konzervatoří, kteří studují tanec.

Úprava finančních limitů na nákup potravin nebude mít podle ministerstva dopad na veřejné rozpočty. Úřad ale připouští, že se v případě zvýšení cen pokrmů může zvednout finanční zátěž pro rodiče. Chudým žákům mohou pomoct dotační programy ministerstva, navýšení přídavků na dítě či projekt Obědy do škol, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kvůli rostoucím cenám školního stravování se v tomto školním roce zvýšil počet zájemců o obědy zdarma. Třeba nezisková organizace Women for Women nyní platí školní stravu asi 13.000 dětem, což je podle hlavní koordinátorky projektu W4W: Obědy pro děti Jiřiny Novotné o 30 procent více než v minulém školním roce. To, že vzrostl zájem o obědy zdarma, potvrdili v listopadu i vedoucí některých školních jídelen v Praze.

Témata:  obědy potraviny školství zdražování děti

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.