Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kubík palivového dříví vyjde rekordně draho, na skoro 1100 korun. Kvůli energetické drahotě i odeznění kůrovcové kalamity

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Cena palivového dříví z jehličnanů je nyní nejvyšší za posledních minimálně jedenáct let, vyplývá z dat ČSÚ. Během první tří čtvrtletí letošního roku činila cena palivového dřeva z jehličnanů průměrně 953 korun za metr krychlový (viz graf níže). Pokud bychom ale brali v potaz pouze třetí čtvrtletí, tedy měsíce červenec až září, činila jeho cena průměrně dokonce 1099 korun za metr krychlový.

V letošním třetím čtvrtletí byla tedy cena na více než dvojnásobku celoroční loňské úrovně (499 Kč za metr krychlový), meziročně - oproti loňskému třetímu čtvrtletí - dokonce o 113 procent výše.

Důvodem rekordního růstu cen palivového dříví je plynová krize a odeznění kůrovcové kalamity. Plynová krize zdražuje plyn a elektřinu a zprostředkovaně vede k růstu cen také tuhých paliv, jako je uhlí nebo právě dřevo, protože lidé těmito tuhými palivy nahrazují právě plyn a elektřinu, jejichž zdražení je ještě dramatičtější.

Odeznění kůrovcové kalamity, jež vrcholila roku 2018, navíc způsobuje, že kalamitní napadené dřevo je již vytěžené. To omezuje nabídku palivového dřeva na trhu a rovněž tedy tlačí cenu nahoru. Růst cen palivového dříví bude pokračovat i ve zbytku letošního roku a v roce příštím, byt tempo růstu zmírní – dřevo už je tak drahé, že pro řadu zájemců přestává být cenově přijatelné.

Témata:  dřevo komentář

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.