Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Marže prodejců paliv podle ministerstva klesly, za zdražením jsou ceny na burze

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Marže prodejců pohonných hmot podle ministerstva financí dál klesají a v červnu byly průměrně o 1,70 koruny na litr nižší než loni. U nafty byly v daném měsíci zhruba o 1,60 Kč za litr nižší, než byl průměr loňského roku. Marže u benzinu byly přibližně o 1,80 Kč na litr pod loňským průměrem.

Ministerstvo financí o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Ke kontrole marží přistoupilo kvůli zdražování paliv, ze stejného důvodu od června na čtyři měsíce snížilo i spotřební daň z benzinu a nafty, například cena naturalu je ale opět rekordní.

Z podrobnějšího rozboru cenové kontroly ministerstva je zřejmé, že hlavním důvodem pro brzké odmazání pozitivního efektu snížení spotřební daně nejsou rostoucí marže u pohonných hmot, ale především růst cen nafty a benzinu na komoditní burze v Rotterdamu, uvedli zástupci úřadu. "Stojím si nicméně za tím, že kdybychom ke snížení spotřební daně nepřistoupili, viděli bychom dnes na pumpách ceny benzinu a nafty o jednu až dvě koruny vyšší," doplnil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Témata:  Ministerstvo financí pohonné hmoty

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.