Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nafta v Česku už stojí i 29,90 koruny za litr. A půjde ještě dolů. Obrovské zlevnění je ovšem výsledkem toho, že do EU stále proudí ruská ropa

pohonné hmoty
pohonné hmoty
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Pohonné hmoty v Česku dále rapidně zlevňují, zejména pak nafta. Mezi cenou nafty a benzínu se tak rozevírají rekordní nůžky.

V cenovém poklesu budou pohonné hmoty pokračovat i v příštím týdnu a zřejmě minimálně do druhé poloviny měsíce května. Pád cen ropy na světových trzích se nyní totiž zdá být nezadržitelný. Ropa Brent včera zlevnila na úroveň jen mírně nad hranicí 70 dolarů za barel. Od poloviny dubna zlevňuje o citelných zhruba patnáct procent. V přepočtu do korun – tedy po zohlednění kursu české měny k dolaru – je její propad z důvodu zpevňování koruny ještě o něco výraznější. Čerpadláři v Česku toto zlevnění ještě teprve do svých cen plně promítnou.

V příštím týdnu proto benzín zlevní o přibližně 30 haléřů na litr, pod úroveň 37 korun za litr, zatímco nafta zlevní o 80 haléřů na litr, znatelně pod hladinu 32 korun za litr. Už nyní se nafta na některých místech v Česku prodává za méně než 30 korun, například za 29,90 koruny za litr.

Velkoobchodní cena nafty na komoditní burze v Rotterdamu se včera propadla pod úroveň průměru let 2018 a taktéž 2018 až 2019 (viz graf Bloombergu níže). To signalizuje, že existuje další nemalý prostor ke zlevnění motorové nafty u českých čerpacích stanic. Například roku 2018 se nafta u českých čerpacích stanic prodávala v průměru za 31,20 korun za litr. Jestliže nyní její velkoobchodní cena vydrží na nižší úrovni delší dobu, řádově alespoň několik týdnů, tak pokud koruna výrazněji neoslabí vůči dolaru, lze předpokládat pokles ceny motorové nafty až pod úroveň 32 korun za litr. Od roku 2018 totiž sice došlo k inflačnímu znehodnocení koruny, avšak na druhou stranu se odehrálo hned dvojí snížení spotřební daně z nafty, dohromady o 2,50 koruny na litr, což při započtení DPH odpovídá zhruba třem korunám.    

Cenu velkoobchodních paliv, zejména nafty, sráží fakt, že ruská ropa nadále proudí na světové trhy, přičemž současně už od loňska docházelo v obavě, že se tak dít nebude, k mohutnému předzásobování evropského trhu. Do EU se dokonce přes třetí země, takzvané „pračky špinavé ruské ropy“, dostává ruská motorová nafta, která je však rafinována mimo Rusko, například v Číně, Singapuru, Spojených arabských emirátech či v Turecku nebo Indii, takže formálně jde o na-ruskou naftu.

Cenu ropy – a tím pádem i velkoobchodních paliv – přitom navíc snižuje obava z ekonomického útlumu, ba recese v USA i jinde ve světě. A také nadále vysoké úrokové sazby, jimiž se centrální banky snaží bojovat s inflací. A zmíněná silná koruna. Ta za poslední měsíc zpevnila vůči dolaru o zhruba jedno procentu, což rovněž přispívá ke zlevnění cen u čerpacích stanic v ČR.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.