Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nedoručení předem zaplaceného zboží. Co mohou spotřebitelé v takových situacích dělat?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

S rostoucí dostupností a popularitou bezhotovostních plateb stoupá počet kupních smluv, kde je zboží spotřebitelem zaplaceno předem. Ačkoliv je platba dobírkou stále hojně užívaná, vyskytují se již i e-shopy, kde dobírka možná není, a lze využít pouze platby kartou nebo převodem. Bezhotovostní platby předem jsou rychlé, snadné a pohodlné, skýtají však i svá rizika. Nejčastějším je situace, kdy spotřebitel zaplatí předem, poté však podnikatel zboží nedodá, přestože penězi již disponuje. Co mohou spotřebitelé v takových situacích dělat?

Povinnost zaplatit, ale také povinnost dodat zboží

Objednávkou zboží je s podnikatelem uzavřena kupní smlouva. Povinností spotřebitele je poté zaplatit sjednanou cenu, povinností podnikatele zase dodat zboží ve sjednaném termínu. Tento termín může být uveden na stránkách podnikatele, v jeho obchodních podmínkách nebo přímo ve smlouvě. „Nemusí však být stanoven vždy, v takovém případě musí podnikatel dodat zboží bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dní,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Pokud podnikatel zboží nedodá v relevantním termínu, octne se v prodlení.

V této situaci je pro spotřebitele povětšinou nejvhodnějším postupem stanovit podnikateli dodatečnou přiměřenou lhůtu a vyzvat jej, aby splnil, co dluží. Pokud totiž zboží nedodá ani v této dodatečné lhůtě, spotřebiteli vzniká právo na odstoupení od smlouvy, čímž se kupní smlouva tzv. ruší od počátku. Mělo by tak dojít k navrácení všeho, co bylo plněno, a podnikatel je tedy povinen vrátit peníze, které obdržel.

Alternativně, pokud spotřebitel zboží zakoupil distančním způsobem, tzn. přes internet či po telefonu, může odstoupit do 14 dnů od převzetí zboží bez udání důvodu. Jakmile spotřebitel od smlouvy odstoupí, má podnikatel lhůtu 14 dní na to, aby peníze vrátil.

Když podnikatel nevrací, co má

Pokud podnikatel i přesto peníze nevrací, nabízí se spotřebiteli možnost využití služby „chargeback“. Připadá však v úvahu pouze v případě, že spotřebitel platil kartou. Pokud tomu tak je, může kontaktovat banku, jež jeho kartu vydala, a peníze nazpět získat od ní, namísto od podnikatele. „Služba je však vázána na specifické podmínky a spotřebiteli tak nemusí být vyhověno vždy,“ upozorňuje Eduarda Hekšová.

Pokud podnikatel své povinnosti neplní, lze také podat podnět k České obchodní inspekci, do jejíchž kompetencí spadá prošetření, zda nedošlo k porušení zákona, a případně podnikatele pokutovat. Česká obchodní inspekce zprostředkovává také službu mimosoudního řešení sporů (tzv. ADR), kde dělá prostředníka mezi spotřebitelem a podnikatelem a snaží se o smírné vyřešení sporu. Službu smírného řešení sporů poskytuje také organizace dTest na webu VašeStížnosti.cz. Jako poslední řešení před samotným soudním sporem doporučujeme zaslání předžalobní výzvy podnikateli.

Témata:  e-shopy zboží dTest

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.