Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost na podzim výrazně stoupne, očekávají analytici

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Výraznější nárůst nezaměstnanosti by měl podle ČTK oslovených ekonomů nastat v podzimních měsících, a to až k sedmi procentům. Prozatím je nárůst počtu nezaměstnaných zpomalován mimo jiné dočasnými vládními podpůrnými programy. Dosavadní vývoj tak neznamená, že by trh práce měl po pandemii koronaviru to nejhorší za sebou, upozornili.

Nezaměstnanost v Česku stoupla v červenci na 3,8 procenta z červnových 3,7 procenta, oznámil dnes Úřad práce ČR. Příčinou mírného nárůstu byl kromě aktuální situace kolem koronaviru i každoroční příchod části zaměstnanců ze školství do evidence úřadů práce. Ty na konci sedmého kalendářního měsíce evidovaly 279.673 uchazečů o zaměstnání, což bylo nejvíc od února 2018. Počet nabízených míst klesl oproti červnu přibližně o šest stovek na 334.283.

"Celkově je růst počtu nezaměstnaných v tuzemské ekonomice relativně mírný, což je dáno pokračujícími vládními programy na udržení zaměstnanosti a do jisté míry také přehřátým trhem práce před příchodem koronaviru. S postupným odezníváním podpůrných opatření bude míra nezaměstnanosti dále růst," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Ekonom ČSOB Petr Dufek upozornil, že za poslední rok přišli o práci především lidé se základním a učňovským vzděláním pracující ve službách, pomocní a nekvalifikovaní dělníci. Pomalý růst nezaměstnanosti je pak podle něj dán mimo jiné dočasnou podporou státu. "Druhým důvodem je, že firmy v první vlně propouštějí především zahraniční agenturní zaměstnance. Třetím důvodem je přesvědčení o dočasnosti ekonomických potíží, a tak firmy raději nepropouštějí, aby pracovníky nemusely opět pracně shánět," uvedl. Navíc se podle něj i přes narůstající nezaměstnanost výrazně nemění nabídka volných pracovních míst.

"Jak rychle se bude nezaměstnanost v ČR dál zvyšovat, rozhodne kondice ekonomiky a pokračování vládních podpůrných programů - zejména české obdoby kurzarbeitu. Po jeho případném konci je možné předpokládat skokové navýšení nezaměstnanosti nad pět procent," uvedl Dufek.

Během zbytku léta a pak i na podzim lze podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy očekávat postupný nárůst míry nezaměstnanosti nejprve k pěti a v posledním čtvrtletí roku až k sedmi procentům. "Bude postupně slábnout efekt opatření zaváděných za účelem podpory ekonomiky a udržení zaměstnanosti během koronavirové krize, jako je ošetřovné nebo kurzarbeit. Mnozí propuštění lidé, kteří se z nejrůznějších důvodů dosud nenahlásili na úřadu práce, tak do konce roku učiní, což jen dále přispěje k růstu míry nezaměstnanosti," uvedl.

I podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové bude v následujících měsících nezaměstnanost postupně růst. "Na nízkých úrovních jí zatím drží mimo jiné i vládní program Antivirus. Ten by měl sice v srpnu skončit, s velkou pravděpodobností bude ale dále prodloužen. Svého vrcholu tak podle nás nezaměstnanost dosáhne až začátkem příštího roku, a to na úrovni mezi pěti a šesti procenty," uvedla.

Jakkoliv je ale růst míry nezaměstnanosti nepříjemným scénářem, tak stále podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče nejde o dramatický vývoj. "Bráno z pohledu nedávné historie, míra nezaměstnanosti nad úrovní pět procent byla v české ekonomice zcela běžná v roce 2016 a ještě i počátkem roku 2017, takže na těchto úrovních bychom stále nehovořili o neznámé situaci či zkušenosti," upozornil.

Témata:  nezaměstnanost práce lidé

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.