Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost v ČR za listopad: Jen 800 nových uchazečů, trh práce zůstává stabilní

Úřad práce
Úřad práce
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář hlavního ekonoma GICEE Radomíra Jáče se věnuje dnešním údajům o vývoji nezaměstnanosti v ČR za listopad. Analýza shrnuje aktuální trendy na trhu práce, porovnává je s předchozími měsíci a nabízí výhled na nadcházející období.

Míra nezaměstnanosti v české ekonomice zůstala v listopadu beze změny na úrovni 4,6 %: v souladu s očekáváním finančního trhu.

Meziročně se míra nezaměstnanosti v české ekonomice letos v listopadu zvýšila o 0,7 procentního bodu, což představuje zmírnění po říjnovém meziročním nárůstu, jenž činil 0,8 procentního bodu. Meziměsíční stabilita míry nezaměstnanosti je pro listopad poměrně typická, finanční trh proto nezaměstnanost na úrovni 4,6 % očekával. Dle našeho názoru se na trhu práce projevuje přinejmenším v některých odvětvích snaha firem držet pod kontrolou náklady: nezaměstnanost tak meziročně roste navzdory tomu, že si česká ekonomika vede optikou růstu HDP velmi dobře. Očekáváme, že celoroční průměrná míra nezaměstnanosti se letos vyšplhá na 4,4 % a dost viditelně tak vzroste z loňské úrovně, kdy celoroční průměr činil 3,8 %. Míra nezaměstnanosti v listopadu meziměsíčně stagnovala na úrovni 4,6 %, což odpovídalo očekávání finančního trhu. Počet uchazečů o zaměstnání meziměsíčně vzrostl zhruba jen o 800 osob. Za zmínku nicméně stojí, že na úrovni 4,6 % byla míra nezaměstnanosti letos v říjnu a listopadu nejvyšší od března 2017.

Nezaměstnanost v české ekonomice je ovšem v rámci Evropy i nadále velmi nízká, dle údajů Eurostatu za letošní října byla míra nezaměstnanosti v české ekonomice spolu s Polskem druhá nejnižší v rámci celé Evropské unie – nižší byla míra nezaměstnanosti pouze na Maltě. Z údajů z trhu práce je patrné, že míra nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice drží od počátku letošního roku tendenci k pozvolnému nárůstu i po odhlédnutí od sezónních faktorů. Z pohledu mezikvartálního růstu HDP si česká ekonomika sice vede od loňského 3. čtvrtletí skutečně velmi dobře, vývoj na tuzemském trhu práce je ale zřejmě ovlivněn snahou firem držet pod kontrolou náklady, přinejmenším v některých odvětvích.

Za celý letošní rok se může průměrná míra nezaměstnanosti v české ekonomice vyšplhat na 4,4 % poté, co loni celoroční průměr činil 3,8 %. V prosinci by sezónní faktory spojené s koncem roku měly míru nezaměstnanosti vytáhnout zhruba na úroveň 4,8 %. Maximum by míra nezaměstnanosti mohla dosáhnout v prvních měsících roku 2026: testována by mohla být úroveň 5 %, následně bychom ale pro míru nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice čekali pozvolný pokles. I tak by ale celoroční průměrná míra nezaměstnanosti měla v roce 2026 dále vzrůst: náš aktuální odhad průměrné nezaměstnanosti pro rok 2026 činí 4,8 %. Průměr míry nezaměstnanosti za celý rok 2025, jenž odhadujeme na úrovni 4,4 %, by představoval nejvyšší celoroční průměr od roku 2016 (tehdy průměrná míra nezaměstnanosti činila 5,5 %).

Témata:  nezaměstnanost Úřad práce

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.