Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Paliva v Česku dál zdražila, nafta od začátku srpna téměř o čtyři koruny

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu dál zdražily. Průměrná cena benzinu vzrostla od minulé středy o 11 haléřů na 39,53 koruny za litr. Nafta je dražší o 33 haléřů, litr stojí v průměru 37,79 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Paliva postupně zdražují zhruba od konce letošního května. Růst ceny nafty urychlilo, když se od začátku srpna spotřební daň z nafty zvedla o 1,50 koruny. Cena nafty je nyní oproti začátku srpna téměř o čtyři koruny vyšší, 1. srpna stál litr podle dat CCS v průměru 33,95 koruny. V následujících dnech očekávají analytici postupnou stagnaci cen paliv.

Spotřební daň na naftu se od srpna vrátila na úroveň platnou do loňského června, kdy vláda prosadila její snížení kvůli tehdejším vysokým cenám, aby hlavně ulevila dopravcům. Navzdory dlouhému růstu cen jsou však pohonné hmoty v Česku stále levnější než loni ve stejnou dobu, kdy stoupaly po začátku ruského útoku na Ukrajinu. Benzin je o 82 haléřů na litru levnější než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 4,69 Kč na litru více.

Vysoký růst cen paliv z posledních týdnů byl podle analytika XTB Jiřího Tylečka výsledkem situace na trzích. Připomněl, že zejména v červenci zdražovala ropa a rostly i velkoobchodní ceny paliv. Výrazněji přitom stouply u nafty, jejích cena na burze v Rotterdamu poskočila až o třetinu. To spolu s navýšenou spotřební daní tak vedlo k rychlejšímu zdražování nafty oproti benzinu. U toho podle Tylečka nebyla na trhu situace tak dramatická, ale i zde ceny rostly.

Nyní už však podle Tylečka začaly ceny paliv na čerpacích stanicích kulminovat a v příštím týdnu očekává převažující stagnaci cen. "V případě nafty ještě může doznívat vzestup velkoobchodní ceny a nižší nárůst ceny na čerpacích stanicích do 20 haléřů na litr je reálný. Co se týká benzinu, tak cena tohoto typu paliva by mohla stagnovat," uvedl Tyleček.

Analytik Purple Trading Petr Lajsek upozornil, že nafta i benzin jsou nyní nejdražší od konce minulého roku, výhled do dalších týdnů je však podle něj relativně pozitivní. "U benzinu očekáváme velmi rychle stagnaci ceny a postupné zlevňování. Ceny by měly začít postupně padat i u nafty, i když zde bude trend o něco pomalejší," uvedl Lajsek. Do pohonných hmot by se navíc podle něj měly postupně začít promítat i faktory, které mohou zapříčinit pád cen.

Nejlevnější paliva natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 39,04 Kč. Naftu tam prodávají průměrně za 37,36 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 40,49 Kč. Nafta se tam tankuje za 38,81 Kč za litr.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 23. srpnu 2023 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 39,53 37,79 Praha 40,49 38,81 Středočeský 39,79 38,04 Jihočeský 39,04 37,36 Plzeňský 39,53 38,10 Karlovarský 39,30 37,70 Ústecký 39,18 37,56 Liberecký 39,36 *37,55 Královéhradecký 39,19 37,39 Pardubický 39,36 37,40 Vysočina 39,71 38,10 Jihomoravský 39,75 37,89 Olomoucký 39,84 37,92 Zlínský 39,29 37,46 Moravskoslezský 39,54 37,65

Zdroj: CCS

*průměrná cena z 22. srpna (za 23. srpna cenu CCS neuvedl)

Témata:  pohonné hmoty nafta

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.