Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty prudce zdražují, svět se totiž bojí, že ropy bude málo

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Pohonné hmoty v ČR v minulém týdnu prudce zrychlily tempo svého zdražování. Zároveň se dále rozevírají cenové nůžky mezi benzínem a naftou. Řidiči vozů na benzínový pohon tak jsou v rostoucí míře znevýhodněni v porovnání s těmi, kteří svůj automobil napájejí motorovou naftou.

Benzín v uplynulém týdnu zdražil o 47 haléřů na litr, takže nyní vyjde na 29,45 koruny. Nafta přidala na své ceně třicet haléřů a jeden její litr teď stojí 28,14 koruny. Pohonné hmoty jsou tak nejdražší za poslední takřka rok. Naposledy se prodávaly dráž v druhé polovině loňského března, než se naplano projevily dopady pandemické krize.

Od začátku letošního roku benzín, konkrétně Natural 95, zdražil z úrovně 27,95 koruny za litr, což byla jeho průměrná cena k 1. lednu 2021. Tedy o 1,50 koruny na litr. Nafta letos podražila jen o 66 haléřů na litr. 

Rozdíl v ceně obou druhů pohonných hmot – ony cenové nůžky – představuje korunu a 31 haléřů, což je nejvíce od konce září 2017. Rozevírání cenových nůžek mezi benzínem a naftou je způsobeno tím, že prodejci pohonných hmot postupně do své cenové kalkulace zahrnují snížení spotřební daně právě z motorové nafty o jednu korunu na litr, k němuž došlo letos k 1. lednu.    

Snížení daně z nafty tak v jejím případě tlumí projev růstu cen ropy na světových trzích, zatímco v případě benzínu tomu tak není. Za letošní rok ropa Brent zdražila již o takřka 30 procent. Tuzemské čerpací stanice toto zdražení s obvyklým zpožděním dvou týdnů promítají do cen pohonných hmot.

Klíčovým důvodem citelného růstu cen ropy je postoj Saúdské Arábie. Ta se během února a nyní i března uchýlila k dobrovolnému snížení produkce ropy o jeden milion barelů denně. Tím přiškrtila její nabídku a obchodníci s ropou se nyní obávají, že suroviny nemusí být dostatek pro období nadcházejícího ekonomického zotavení, jež umožní postupná vakcinace podstatné části globální populace.

Zásadní pro další vývoj cen ropy bude výsledek zasedání kartelu OPEC a jeho spojenců, které dnes pokračuje druhým dnem. Tradiční ropné velmoci v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem jednají o dalším nastavení těžby od dubna dále. Moskva tlačí Rijád ke zvýšení těžby a trh očekává, že k navýšení dojde, byť značná nejistota panuje stran toho, jak bude výrazné. Konsensus analytiků má za to, že pokud navýšení bude menší než 1,4 milionu barelu denně, ropa bude dále zdražovat. Pouze výraznější navýšení by mohlo cenu ropy stabilizovat.

Bez ohledu na výsledek jednání budou ovšem pohonné hmoty zdražovat v Česku i v příštím týdnu, byť v menším rozsahu než v uplynulých sedm dnech. Ropa Brent totiž v posledním týdnu zlevnila ze svého mnohaměsíčního maxima takřka 68 dolarů za barel. Benzín v ČR v příštím týdnu zdraží o 20 haléřů na litr, nafta pak o patnáct.  

Ceny pohonných hmot v příštím týdnu zdraží nejen v ČR, ale i dalších evropských zemích. Podle mezinárodního srovnání je benzín aktuálně levnější než v Česku tradičně v Bulharsku či Rumunsku, ale také v Polsku. Ve Slovinsku a v Maďarsku je cenově srovnatelný. V Rakousku, na Slovensku, v Chorvatsku a také tradičně v Německu či v Itálii je dražší. Nafta je levnější než v ČR v Bulharsku a v Rumunsku. V Polsku je její cena srovnatelná s tou v ČR, resp. mírně vyšší, což je výsledek zmíněného snížení spotřební daně v ČR. Poláci mívali dlouhodobě levnější naftu. Na Slovensku, v Maďarsku, v Rakousku ve Slovinsku, v Německu, Chorvatsku či Itálii je cena nafty vyšší než v ČR.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.