Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v Česku jsou nejdražší za více než rok

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ceny pohonných hmot v Česku za uplynulý týden vystoupaly na nejvyšší úroveň od loňského března. Nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil od minulé středy v průměru o sedm haléřů na 31,34 koruny za litr a nafta o dva haléře na 29,57 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny paliv jsou nadále nejvyšší v Praze a naopak nejnižší v Ústeckém kraji.

Pohonné hmoty v Česku zdražují vytrvale zhruba od poloviny ledna. Předtím dlouho v druhém pololetí loňského roku ceny paliv vesměs stagnovaly. Nejlevnější byly pohonné hmoty loni v květnu. Od té doby se cena Naturalu 95 zvedla téměř o šest korun a cena nafty skoro o čtyři koruny.

Nejlevnější paliva aktuálně natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde se litr benzinu v průměru prodává za 31,06 koruny a litr nafty za 29,16 koruny. Naopak nejdražší pohonné hmoty nadále nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 31,77 koruny a litr nafty 30,23 koruny.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 7. dubnu 2021 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 31,34 29,57 Praha 31,77 30,23 Středočeský 31,59 29,98 Jihočeský 31,13 29,25 Plzeňský 31,47 29,71 Karlovarský 31,16 29,39 Ústecký 31,06 29,16 Liberecký 31,23 29,51 Královéhradecký 31,18 29,47 Pardubický 31,23 29,38 Vysočina 31,70 29,94 Jihomoravský 31,47 29,74 Olomoucký 31,43 29,71 Zlínský 31,21 29,25 Moravskoslezský 31,14 29,31

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.