Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v Česku po roce klesly na úrovně těsně před invazí Ruska na Ukrajinu. V příštím týdnu dále zlevní

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Pohonné hmoty se v Česku prodávají ze srovnatelné ceny jako takřka přesně před rokem, 23. února, tedy v předvečer ruské invaze na Ukrajinu. Ta loni na jaře a v létě vedla ke zdražení pohonných hmot v ČR na historicky rekordní úrovně, když třeba cena nafta atakovala v celorepublikovém průměru úroveň 50 korun za litr. Toto mocné cenové vzepětí je však pryč.

Litr benzínu se včera v ČR prodával průměrně za 37,66 koruny, tedy jen o 23 haléřů na litr dráže než loni 23. února. Na dosavadní rekord vystoupala cena benzínu v ČR loni 23. června, kdy činila bez tří haléřů 48 korun. A to ještě přitom tehdy byla snížena spotřební daň z benzínu, o 1,50 koruny za litr.

Nafta včera u tuzemských čerpacích stanic vyšla na 36,60 koruny za litr. To je nejméně od loňského 24. února. V porovnání se předvečerem invaze je nafta dražší jen o 21 haléřů na litr. Loni 13. března se přitom nafta prodávala průměrně celorepublikově za 49,57 koruny za litr, což je její historický cenový rekord. 

V uplynulých sedmi dnech cena benzínu v ČR víceméně stagnovala, když zdražil o dva haléře na litr. Cena nafty však v posledním týdnu dále klesla, a to o 27 haléřů na litr.

V příštím týdnu by měl benzín zlevnit o 10 haléřů na litr, nafta pak o 30 haléřů. 

Klíčovým důvodem pokračujícího zlevňování zejména nafty je přetrvávající teplé počasí napříč Evropou. To snižuje poptávku po topné naftě. Poptávka po naftě by tak pro letošní první čtvrtletí roku měla být v Evropě nejnižší za celé od roku 2017, prognózuje společnost Energy Aspects.

Poptávku po naftě snižují také prudce klesající ceny zemního plynu. Referenční burzovní cena plynu v EU spadla v posledních šesti měsících o více než 80 procent. To snižuje poptávku po topné naftě, která je v průmyslu využívána také jako částečná náhražka právě plynu. S poklesem sháňky po topné naftě klesá rovněž cena nafty motorové, a to i u českých čerpacích stanic.

Cena velkoobchodně prodávané nafty v důsledku výše uvedeného klesla včera na komoditní burze v Rotterdamu, jejíž ceny jsou určující i pro ty na totemech tuzemských čerpacích stanic, pod úroveň 800 dolarů za tunu. Stalo se tak vůbec poprvé od loňského 26. ledna.

Za klesající cenou nafty v Evropě stojí také pokles ceny ropy na světových trzích. Ropa Brent včera zlevnila k úrovni 80 dolarů za barel zejména proto, že americká centrální banka zveřejnila zápis z posledního jednání svého vedení, který signalizuje další utahování měnové politiky USA. To výhledově znamená spíše omezení poptávky po ropě, které dle stávajícího předpokladu nedokáže plně kompenzovat ani pokračující post-covidové otevírání čínské ekonomiky, jež představuje největšího světového dovozce ropy.

Témata:  pohonné hmoty komentář

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.