Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v ČR zatím odpojení Polska a Bulharska od ruského plynu výrazněji nezdraží

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Pohonné hmoty v Česku po několika týdnech zlevňování opět zdražují. Cena benzinu v uplynulém týdnu stoupla v průměru o 32 haléřů na 42,72 koruny za litr. Za naftu dají řidiči o 28 haléřů více než minulou středu, nyní stojí průměrných 44,95 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

V příštích sedmi dnech budou ceny pohonných hmot stagnovat na současných úrovních a v jejich blízkosti. Důvodem je vzájemné vyvažování dvou tlaků, které promlouvají do cen ropy. Na růst cen ropy tlačí situace na Ukrajině a možné omezení či zrušení dodávek ruské ropy do zemí EU. Částečně už probíhá, neboť mnohé západní petrochemické firmy jednají tak, jako by už sankce na ruskou ropu uvaleny byly a využívají alternativní zdroje. Tím právě dochází ke vzniku silného tlaku na růst světových cen ropy.

Proti tomuto tlaku působí ten na pokles cen, jejž vyvolává šíření covidové nákazy v Číně. To totiž vede obchodníky s ropou k obavě, že světová poptávka po ropě klesne. Velmi přísné čínské lockdowny způsobují v zemi, která je největším světovým dovozcem ropy, hromadění zásob ropy, jak komerčních, tak strategických.

S cenou ropy na světových trzích zatím příliš nehýbe zastavení dodávek ruského plynu Polsku a Bulharsku, k němuž došlo včera. Obchodníci s ropou totiž vnímají, že přístup EU jako celku je nejednotný a vyhodnocují pravděpodobnost odpojení celé EU od ruských energií jako mizivou. Pokud by k odpojení celé EU došlo, ceny ropy na světových trzích by například podle Bundesbanky vylétly až nad 170 dolarů za barel. Nyní činí 104 dolarů za barel. Maďarsko však dnes uvedlo, že přistoupí na nové schéma plateb za ruský plyn, jak jej žádá Rusko. Rublový účet u Gazprombanky je připravený si otevřít například italský energetický obr Eni. Německý energetický podnik Uniper zase věří, že bude moci dále odebírat ruský plyn, aniž by tím porušoval sankce EU proti Rusku.

To jsou všechno indicie, jež obchodníky s ropou ujišťují v tom, že k odpojení EU jako celku od ruských energií nedojde. Proto tedy nyní trh s ropou tedy bude spíše stagnovat, neboť chybí dostatečně silný růstový tlak.  

Ruské energie jsou pro řadu evropských podniků prostě obtížně nahraditelné. Dokonce i polský podnik PKN Orlen, největší provozovatel čerpacích stanic v Česku, nad očekávání výrazně těží ze současné situace a zpracovávání ruské ropy. Ta se kvůli sankcím ocitla v březnu v rekordní slevě. Současně ale ceny pohonných hmot třeba právě v ČR vylétly na rekordní úrovně. To zásadně Orlenu pomohlo dosáhnout v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 50 procent vyššího čistého zisku, jak plyne z dnes zveřejněných hospodářských výsledků firmy. Čistý zisk Orlenu o v přepočtu více než pět miliard korun překonal očekávání analytiků, takže akcie firmy zahájily dnešní obchodování na varšavské burze nárůstem o dvě procenta. 

Témata:  pohonné hmoty komentář

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.