Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trhy reagují na Blízký východ: zlato a stříbro klesají

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Likviditní výprodej tlačí zlato a stříbro dolů, přičemž pokles není důsledkem změny jejich dlouhodobé role, ale snahy investorů získat hotovost. Po měsících nadprůměrného růstu jsou oba drahé kovy náchylné k prudké likvidaci, zejména kvůli makroekonomickému šoku vyvolanému konfliktem na Blízkém východě. Stříbro klesá výrazněji díky vyšší volatilitě a průmyslové expozici. Jakmile odezní nucený prodej, fundamentální faktory, fiskální napětí, de-dolarizace a riziko stagflace, mohou podpořit návrat obou kovů k růstu.

Zlato a stříbro zůstávají pod značným tlakem, protože válka na Blízkém východě nadále vyvolává široký makroekonomický šok napříč globálními trhy a nutí investory současně přecenit inflaci, úrokové sazby, růst a likviditní podmínky. Podle Ole Hansena, hlavního komoditního stratéga Saxo Bank, pokles není způsoben zásadní změnou strategického investičního příběhu kovů, ale tím, že se oba staly zranitelnými kvůli přeplněným dlouhým pozicím právě ve chvíli, kdy investoři náhle potřebovali likviditu.

Akciové trhy oslabují kvůli rostoucím obavám o hospodářský růst, zatímco náklady na financování i výnosy dluhopisů prudce rostou v důsledku sílících inflačních obav po tom, co může být největší narušení globálních dodávek paliv v historii. S omezenou zbývající konvenční vojenskou kapacitou přináší Írán široký odvetný šok prostřednictvím energetických trhů, přičemž globální dopady se dále rozšiřují. V pátek výnosy dvouletých amerických státních dluhopisů vzrostly poprvé za tři roky nad sazbu Fed funds, což signalizuje rostoucí riziko, že dalším krokem měnové politiky by mohlo být zvýšení sazeb, nikoli jejich snížení.

Návrat zlata k 200dennímu klouzavému průměru poprvé od roku 2023 ukazuje rozsah tohoto obratu. V současném prostředí se zlato zařadilo mezi aktiva, která jsou výprodejům vystavena nejvíce, přičemž pokles je způsoben likvidací dlouhých pozic, aktivací stop-loss pokynů a snahou investorů získat likviditu. Jinými slovy, zlato se prodává proto, že zůstává jedním z mála likvidních aktiv, která za poslední rok stále vykazují zisk.

Stříbro čelí ještě silnějšímu tlaku, což odráží jeho vyšší betu a větší cyklickou citlivost. Výprodej zrychlil po prolomení hranice USD 80, což z technického pohledu otevřelo prostor pro pokles směrem k USD 40. Od té doby přidalo další negativní momentum rozplétání dříve populárních obchodních pozic. 

Rozsah korekce je pozoruhodný. Od začátku měsíce zlato ztrácí 19.4 % a stříbro 30.9 %, zatímco od začátku roku činí ztráty 1.8 %, respektive 8.1 %. Na roční bázi je však zlato stále výše o 38.3 % a stříbro o 90.0 %, což ukazuje, jak silná byla předchozí rally a proč je současná fáze likvidace tak intenzivní.

Jakmile se situace uklidní a současná vlna nucených prodejů odezní, výhled zejména pro zlato se může opět poměrně výrazně zlepšit. Obavy o fiskální zadlužení nadále rostou, zatímco riziko stagflace se zvyšuje, protože vyšší náklady na energie ohrožují růst a zároveň udržují inflaci na zvýšených úrovních. V takovém prostředí mají tvůrci politik omezený prostor pro manévrování, což může nakonec obnovit poptávku po zlatě jako zajištění proti makroekonomické nestabilitě a znehodnocování měn. Stříbro může také oživit, v nejbližším období však pravděpodobně zůstane citlivější na obavy o hospodářský růst.

Témata:  zlato stříbro

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.