Tři způsoby, jak může Fialova vláda zlevnit lidem elektřinu

1. Fialova vláda by mohla vyjednat zastropování cen emisních povolenek. Může tak učinit v tandemu se Španělskem, které už o zastropování cen Brusel žádá. Dokonce by šlo obchodování s povolenkami zcela pozastavit. To proto, že roli povolenek nyní převzala válka, která zdražuje fosilní energie, zatímco relativně zvýhodňuje jadernou a zelenou energii. V jejich případě totiž EU není závislá na Rusku, na rozdíl od fosilní energie, vyráběné z plynu, uhlí či ropného produktu mazutu. V tuto chvíli povolenky nemají žádný svébytný smysl, pouze ještě zvyšují již také extrémně drahé ceny energií. A mimochodem tím pádem také zvyšují ziskovost ČEZ. Pozastavení obchodování s povolenkami by dlouhodobě snížilo cenu velkoobchodní elektřiny až o dvacet procent.2. Česká vláda by mohla snížit cenu elektřiny také tak, že by postupovala po vzoru Francie. Tamní „ČEZ“, polostátní podnik EdF, musí podstatnou část své jaderné elektřiny prodávat dodavatelům pro francouzské firmy a domácnosti za státem nařízenou cenu, která je zpravidla výrazně nižší než cena tržní. Teprve zbytek může prodat za cenu tržní. Fialova vláda by tak mohla „po francouzsku“ nařídit ČEZu, aby prodával část své jaderné elektřiny za regulovanou cenu, například za cenu odpovídající průměru let 2015 až 2019. Jaderná elektřina není zatížena povolenkami, ani rostoucí cenou uhlí či plynu, takže by se tak vlastně jen snížily obrovské marže ČEZ, které nyní má v rámci produkce své jaderné elektřiny. Teprve zbytek by pak ČEZ prodával za tržní, burzovní cenu. Je ale pravda ta, že s tímto řešením by měli problém menšinoví akcionáři ČEZ, neboť snížení marže ČEZ snižuje jeho ziskovost, tedy i zisk v přepočtu na akcii a potenciálně dividendu.3. Současný český kabinet může také ČEZ rozdělit a stoprocentně pod sebe získat tu jeho část, která má v gesci cenotvorbu, distribuci elektřiny a jadernou energetiku. Stát by to vyšlo na zhruba 250 miliard korun, ale pak by měl plnou kontrolu nad cenou elektřiny a mohl by ji zastropovat, aniž by narážel na odpor menšinových akcionářů. S dělením ČEZ by totiž podle všeho menšinoví akcionáři akcionáři. Nechtějí totiž, aby ČEZ stavěl jaderné bloky bez garance státu. Jenže nové jaderné bloky nutně potřebujeme. A když už by měl stát dávat garance, ať tedy pod sebe převezme celou jadernou energetiku ČEZ. Druhá část ČEZ, sestávající třeba ze stávající divize obnovitelných zdrojů a dalších, by se obchodovala na burze, jako se tam nyní obchoduje celý ČEZ, a byla by polostátní, časem třeba i z větší části soukromá. Postátnění jedné části ČEZ ovšem předpokládá vytěsnění části menšinových akcionářů. Je to citlivá věc. A stát by musel zvolit postup dojednaný právě s minoritáři, aby jej pak nečekala lavina žalob a soudních pří. Ale sami menšinoví akcionáři navrhují postupy, jak ČEZ rozdělit, aniž by se cítili poškozeni.

Témata:  energetika,  vláda