Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V úterý začnou čerpací stanice ministerstvu hlásit ceny pohonných hmot

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Ministerstvo financí (MF) dnes vyzve čerpací stanice k dennímu hlášení průměrné denní prodejní ceny benzinu a nafty. Pravidelné informování začne v úterý a ministerstvo bude požadovat rozšíření dodávaných informací za každou čerpací stanici i zpětně až ke dni 15. února.

První výsledky bude mít úřad v horizontu jednoho týdne, kdy bude schopen rozhodnout, zda tržní situace umožňuje zásah státu formou cenové regulace stanovující maximální výši marží. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva Tomáš Weiss.

Vyhodnocení shromážděných dat začne obratem po obdržení prvních reportů a bude ho mít na starost přímo ministerstvo financí, sekce finanční řízení a audit, které má v případě zjištění nepřiměřeného navyšování marží v rukou nástroje cenového regulace.

Zjišťování výše marží čerpacích stanic je jedním z nástrojů vlády kvůli rekordním cenám pohonných hmot. Vláda v reakci na růst cen ve středu rozhodla také o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.