Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČNB ponechává sazby beze změn. Rada nerozhodla jednomyslně, jestřábí signály z USA mohly ovlivnit hlasování

Česká národní banka (ČNB)
Česká národní banka (ČNB)
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Rozhodnutí bankovní rady ČNB ponechat základní úrokovou sazbu beze změny nebylo jednomyslné. Hlasování dopadlo v poměru pět ku dvěma.

Česká koruna proto v reakci na zveřejnění této informace mírně oslabila. Ukazuje se totiž, že v bankovní radě stále nechybí hlasy volající po razantnějším postupu při snižování sazeb. Takový postup by korunu oslabil výrazněji. ČNB tak o to spíše obnoví snižování úrokových sazeb hned zkraje roku 2025, dost možná hned na prvním zasedání roku 2025, v únoru, přičemž už v polovině roku 2025 by se základní sazby měla blížit úrovni tří procent.

Nelze vyloučit, že některé členy bankovní rady mohla k rozhodnutí zvednout ruku pro ponechání sazeb zviklat i včerejší poměrně „jestřábí“ rétorika americké centrální banky. Ta v příštím roce hodlá své sazby snižovat pomaleji, než se dosud obecně mínilo. Posilování dolaru, které to vyvolalo, představuje inflační tlak v Česku, neboť ČR je čistým dovozcem například ropy, která se ve světě právě dolarech obchoduje. 

Témata:  Česká národní banka (ČNB)

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.