Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda chce do vesmíru poslat českého astronauta, za 1,5 miliardy korun. Přitom říká, že veřejné finance jsou v rozvratu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Téměř po půl století Česko zřejmě vyšle do vesmíru svého člověka. Po Vladimíru Remkovi se má stát druhým Čechem v kosmu armádní stíhací pilot Aleš Svoboda. Nabídku na uskutečnění nákladné cesty dostala vláda už minulý rok. Tehdy však odmítla. Podle nynějších slov ministra dopravy Martina Kupky se více než miliardová investice mnohonásobně vrátí.

Vláda chce za poslat českého astronauta do vesmíru i při pravděpodobné ceně takřka 1,5 miliardu. Za částku, jež by ročně desetitisícům domácností v bytové nouzi umožnila si bydlení dovolit.

Ta samá vláda, která ještě nedávno tvrdila, že české veřejné finance jsou v rozvratu. Ta samá vláda, která stále seká stamiliardové deficity, ač slibovala jejich redukci.

Pokud je let do kosmu v něčem přínosem, z hlediska vědy, výzkumu či vývoje, ať drtivou většinu kosmického dobrodružství platí soukromé firmy (stát se může podílet symbolicky), jistě se jim to pak vrátí v navýšené ziskovosti. Vždyť sám ministr Kupka říká, že každá koruna vydaná do projektu typu kosmického letu se vrátí osmkrát. To by přece bylo pro soukromé firmy hotové terno!

No, a pokud tedy kosmický let přínosem není, pak proč by měla vláda házet peníze daňového poplatníka do kanálu? Aby si zlepšila mediální obraz? Poněkud drahé PR…

Témata:  Vesmír Česko

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.